Zastavte se někdy… v přítomnosti

Mnoho lidí stále čeká na nějaké "jednou". Čekají, až vyřeší problém. Až bude lépe. Až toto skončí. Pak prý teprve začnou skutečně žít. Pak to všechno bude.

Odkládají svou přítomnost. Chodí natolik zahlceni svými frustracemi ze včerejška, starostmi ze zítřka a sny o pozítří, že si nevšímají, že jim život mizí jako voda mezi prsty. Neuvědomují si, že nemají k dispozici nic jiného – než právě kdykoli přítomný okamžik. Oka – mžik.

Pokud nebudeme umět žít nyní, se všemi frustracemi, starostmi i radostnými plány tohoto nyní – a tedy i přes tyto frustrace, starosti a radostné plány, které nás od plnosti nyní odklánějí, budeme se pouze vyhýbat. Pokud si neuvědomíme, že to nikdy nebude jinak a že zítřek přinese opět své problémy, které nám ale nesmí bránit v dobrém prožití zítřejší přítomnosti, budeme pouze utíkat. Před životem, před realitou, před sebou. Falešná naděje "však počkejte, jednou život chytnu za pačesy" se jednou zhroutí jako domeček z karet – to je jediná jistota, kterou spoléhání na "až jednou" přináší. Protože zapomínáme, že i naše "až jednou" budou mít své vlastní včerejšky a zítřky, které nám toto budoucí "nyní" neumožní spokojeně žít.

Pokud (si) v každém dni nedokážeme (u)žít přítomnost, nedokážeme si ji (u)žít ani – až jednou. Až bude náš problém vyřešen, až skončí školní rok, až otravný soused zmizí, až nás povýší, až se oženíme/rozvedeme, až budeme bohatší, až budeme v důchodu… Naše budoucí nyní nám bude utíkat stejně, jako nám utíká to současné. Protože budoucí nyní a současné nyní se v jednom důležitém aspektu nebudou lišit: v naší neschopnosti žít přítomný okamžik.

  • Jediné místo, kde lze toto umění získat, je tady a teď.
  • Jediný způsob, jak jej zlepšovat, je každý den.
  • Jediná chvíle, kdy lze začít, je dnes.

Žít každý den. Nacházet v něm pocity vyrovnanosti. Naplňovat i v nedokonalosti "nyní" některé jeho chvíle hodnotným – a činit je tak chvílemi naplnění. Zkusit něco jinak. Zastavit se. Naslouchat. Alespoň chvíli chtít, co je, a nechtít, co není. Nekroužit stále kolem sebe. Hledat znamení vděčnosti.

Nyní – nic jiného nám totiž nezbývá.