Často kladené otázky

KOLIK SE U VÁS PLATÍ ZA TERAPII, ZA SEZENÍ, ZA KOUČINK?

Bližší informace naleznete zde…

MŮŽU K VÁM PŘIJÍT S PROBLÉMY V OBLASTI…?

Zabývám se jakýmikoli psychologickými tématy, které se týkají vašich psychických a emočních problémů, osobní nebo partnerské krize, osobní nebo životní změny a rozvoje, nadání, spirituality, seberealizace, hledání povolání, práce, produktivity a kariéry. Nezabývám se partnerskou a rodinnou terapií, terapií dětí a terapií závažných psychických poruch v akutním stádiu (schizofrenie, psychózy, poruchy osobnosti) – více informací najdete zde. To samozřejmě neznamená, že se nebavíme např. o rodinných tématech – nepracuji však s celou rodinou nebo páry – mým klientem jste vždy pouze vy. Chcete-li docházet se svým partnerem na partnerskou terapii, kontaktujte mě, rád vám pomohu najít vhodného poradce. 

Mé zaměření je především na aktivní změnu nebo aktivní vyrovnání se se změnou. S konkrétními dotazy se na mne prosím obraťte telefonicky, prostřednictvím emailu nebo formuláře níže.

KDY SI MŮŽU DOMLUVIT SETKÁNÍ? PRACUJETE I VEČER (PO BĚŽNÉ PRACOVNÍ DOBĚ)?

Setkání si se mnou domluvte vždy dostatečně dopředu, tak abychom dokázali najít vhodný čas k vaší spokojenosti. Snažím se vám rezervovat termín pro první setkání co nejdříve, protože chápu, že člověk často nechává objednání na poslední chvíli. Přesto počítejte s tím, že první termín může být až za 2-4 týdny, někdy i více. Někdy se naopak mohou objevit volné termíny hned na následující dny – informujte se. Ano, klientům jsem k dispozici i v podvečerních hodinách, po běžné pracovní době (poslední termíny začínají v 17:30). O tyto hodiny je však největší zájem a jejich nabídka je omezená, proto je potřeba objednat se na ně dostatečně dopředu. Berte do úvahy prosím také následující zkušenost:

Při plánování času zvažte také vaši únavu z celého pracovního dne. Psychologická konzultace není snadná – není to jako si zajít na masáž nebo do kina. Sejít se po 8-9 hodinách vaší intenzivní práce (nebo během dne, o kterém víte, že pro vás bude mimořádně náročný) a chtít se intenzivně zabývat často obtížnými a emočně nabitými tématy není snadné ani efektivní. Potřebujeme být bdělí a relativně neunavení, abychom se dokázali soustředit a procházet tím, co vyžaduje odvahu a kreativitu. To je také důvod, proč nenabízím termíny v brzkých ranních ani pozdějších večerních hodinách.

NA KOLIK SETKÁNÍ SE MÁM OBJEDNAT? JAK DLOUHO NÁM PORADENSTVÍ/TERAPIE ZABERE?

Tento údaj nemusíte nijak specifikovat. Na délce terapie (poradenství) se domlouváme podle vašich aktuálních potřeb během setkávání samotného. Přijdete na první setkání a uvidíte, zda chcete pokračovat, nebo zda vám jedno setkání bude stačit.

Někdy se mě klienti ptají, kolik času budeme na jejich problém potřebovat. Tuto délku nedokážu odhadnout dopředu: Někdo přijde s relativně jednoduchým tématem, ale po jeho vyřešení přichází na nové souvislosti, se kterými by se ještě rád poradil. Přichází tedy vícekrát, než původně zamýšlel. Jiný klient naopak přijde s komplikovanou situací, ale stačí mu jednoduchá/rychlá reflexe z mé strany, a je tak spokojen s jednorázovou konzultací nebo přijde dvakrát. Jiní klienti mají v plánu komplexnější změnu a taková psychoterapie pak trvá delší dobu – 5-10 i více setkání.

I když existují výjimky a někteří klienti ke mně chodí (s delšími pauzami) několik let, obecně dávám přednost spíše krátkodobé-střednědobé společné práci (obecně si pod tímto pojmem můžete představit 5-10, někdy 15 setkání). K tomu mě vede přesvědčení, že právě takový styl zvyšuje kvalitu naší pozornosti i ochoty pro sebe něco udělat. Nemyslím si, že změna má velkou šanci, když chodíte k psychologovi týden co týden mnoho měsíců, nebo dokonce let (pokud se nejedná o psychoterapii mentálních poruch, zde je samozřejmě taková dlouhodobost v pořádku). Setkávat se příliš často má stejná rizika jako se vidět příliš málo: při příliš častém setkávání hrozí, že se náš styl mění v obyčejné povídání. Tento styl práce nepreferuji, byť chápu, že některým klientům může vyhovovat. Obecně platí, že chci být vaším spojencem ve změně, po které toužíte. Chci vám pomoci posouvat váš život dopředu, měnit kvalitu vašeho vědomí, prožívání, vztahů, práce. Nechci být jen někým, s kým si půjdete pravidelně “popovídat” každý pátek po dobu jednoho či dvou let.

Proto i u klientů, kteří mají zájem o dlouhodobější spolupráci – po 10-15 setkáních typicky nabízím delší pauzu, ve které má klient šanci na praktikování probraných témat v životě, bez mé psychologické opory. Po této pauze můžeme v práci pokračovat. (Výjimky samozřejmě existují, záleží vždy na vašich potřebách a představách). U klientů, kteří naopak preferují pravidelnost i dlouhodobost, se domlouváme na menší frekvenci setkávání (1x za 3-4 týdny i méně), což je alternativa, jak do podobné “terapeutické lenosti” neupadnout, i pokud společně pracujeme po mnoho měsíců či let.

MŮŽE  MI ÚČAST NA KURZU/PORADENSTVÍ PROPLATIT ZAMĚSTNAVATEL?

Samozřejmě může. Nedokážu však akceptovat různé Relax pasy a další benefitní poukázky. Informace k platbě na fakturu najdete zde.

MŮŽE MI MÉ SEZENÍ U VÁS PROPLATIT ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA?

Ne, to bohužel není možné. Zdravotní pojišťovny proplácejí terapii klinickým psychologům. Ti se zaměřují na oblast duševních poruch a výrazných psychických problémů a na psychické obtíže spojené se somatickými onemocněními. Pokud trpíte závažnými psychickými stavy a chcete najít klinického psychologa nebo psychiatra, obraťte se pro doporučení vhodného odborníka na svou zdravotní pojišťovnu (nebo mi napište, budu-li znát dobrého odborníka ve vašem regionu, určitě vám jej rád doporučím).

NABÍZÍTE KONZULTACE PO SKYPU NEBO PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETU/EMAILU?

Tyto formy poradenství bohužel nenabízím. Podle mých zkušeností se jedná o méně efektivní formu poradenství a ve svých přístupech se snažím vybírat metody s největší možnou kvalitou a prospěchem pro klienta. 

Rozumím tomu, že někdy je pro vás obtížné přijet z důvodů větší vzdálenosti nebo pracovní vytíženosti. V jiné oblasti než psychologické je proto skype konzultace určitě výhodou. V případě psychologické práce však nemůže reálný kontakt nic nahradit. Reálný kontakt totiž zahrnuje opravdové setkání, dialog, nonverbální komunikaci, diskrétnost situace, absenci rušení, odlišné prostředí, do kterého přijdete už s jiným nastavením a přemýšlením apod. I díky tomu tento kontakt (nejenom “metody” a “informace”) pomáhají ve vaší změně. Někteří klienti říkají, že o svém problému/tématu si nejlépe popřemýšlejí právě během (delší) cesty ke mně a ode mě, takže někdy může být dojíždění dokonce výhodou pro jejich vnitřní práci.

Nabízím samozřejmě i jednorázové konzultace nebo konzultace jednou za čas. Naše spolupráce nemusí být pravidelná – toho často využívají klienti, kteří přijíždějí z větší dálky (spojí např. návštěvu u mně s dalšími pracovními úkoly v Praze apod.) Pokud máte zájem o dlouhodobější psychologickou práci a nechcete/nemůžete dojíždět, doporučil bych vám najít si odborníka z vašeho okolí spíše než terapii “na dálku”. Konzultace po skypu by také nikdy neměla být zvolena z důvodu strachu klienta z mezilidského kontaktu (u úzkostných poruch). V tomto případě tento problém zvětšuje, nikoli jej napomáhá řešit.

NEMOHU SI TERAPII FINANČNĚ DOVOLIT. MŮŽU DOSTAT SLEVU?

Slevy poskytuji pouze studentům. Další slevy bohužel nejsou v mých možnostech z tohoto důvodu: Pokud chirurg dělá příliš mnoho operací, je unaven, jeho kvalita klesá a riziko chyb roste. Psychologie je podobně náročná. Aby se vyrovnali s touto zátěží, psychologové volí jednu ze tří možností: (1) vyberou si na energii méně náročný terapeutický přístup, (2) omezí množství energie, které každému klientovi věnují, (3) nebo omezí počet klientů.

Všechny tři cesty jsou z hlediska dobré praxe v pořádku a klientům pomáhají. Nemůžeme ovšem od všech očekávat stejnou efektivitu. Poradenství v méně aktivním přístupu prostě trvá podstatně déle. Dlouhodobě volím třetí výše popsanou možnost. Chci každému klientovi věnovat plnou pozornost a maximální kvalitu za nejkratší možný čas – bez únavy a vyčerpání kvůli množství hodin, strávených s dalšími klienty. 

To znamená, že musím omezit množství klientů, a tedy mít vyšší hodinové ceny. Na druhou stranu díky tomuto zaměření ke mně klient nechodí stejně dlouho jako v případě méně efektivních terapií. Celková suma peněz, kterou u mě zaplatí, je tak často podstatně nižší než za dlouhodobou terapii (která se může pohybovat v mnoha desítkách hodin) s nižší hodinovou sazbou. Průměrný klient mě navštěvuje v jednotkách, nikoli desítkách hodin, a výjimkou nejsou ani smysluplné jednorázové konzultace. 

Část svého času věnuji prospěšným aktivitám i pro ty, kteří si platbu u mě nemohou dovolit (články, veřejná poradna, veřejné vystupování apod). Pro klienty, kteří si nemohou dovolit za psychologa platit, jsou k dispozici kolegové v rámci sociálních nebo zdravotních služeb a neziskových organizací – často zdarma či za sníženou cenu. 

JAKÝ JE ROZDÍL MEZI PORADENSTVÍM, KOUČINKEM, PSYCHOTERAPIÍ…? NA CO SE MÁM OBJEDNAT?

Pokud vás tyto rozdíly zajímají teoreticky, pak více informací najdete zde. Pokud však váháte “na co se objednat”, pak nemusíte. Výběr vhodného přístupu by měl být zodpovědností psychologa, nikoli vaší. Podobně jako v restauraci si objednáte jídlo, na které máte chuť, a nezajímají vás konkrétní postupy, kterými kuchař ingredience připravil, u psychologa je důležité především vědět (nebo společně s ním přicházet na to), na čem chcete pracovat, co je váš cíl, co vás trápí, s čím chcete pohnout. Vhodné přístupy zvolíme právě v závislosti na této vaší zakázce.

CHODIL JSEM JIŽ K PĚTI PSYCHOLOGŮM/KOUČŮM A NEMÁM POCIT, ŽE BY MI S MÝM PROBLÉMEM POMOHLI. MÁ CENU ZNOVU ZAČÍT CHODIT K DALŠÍMU PSYCHOLOGOVI/K VÁM?

Určitě má cenu s vaším problémem zkoušet jakkoli pohnout. Psychologie není jako medicína nebo servis automobilu – je zde minimum “objektivních postupů” a daleko více záleží na subjektivních faktorech – na způsobu, jak terapeut terapii provádí, jak si s ním sednete i jaké má psycholog obecné porozumění danému typu problému či jaké má vzdělání. Proto vám radím zkoušet hledat vhodného poradce do té doby, dokud nenajdete někoho, u koho uvidíte, že vám skutečně pomáhá.

NAVŠTĚVUJI JIŽ JINÉHO ODBORNÍKA (TERAPEUTA, KOUČE, PSYCHIATRA). RÁDA BYCH NAVŠTĚVOVALA I VÁS. JE TO MOŽNÉ?

Samozřejmě, je to zcela na vás. Pokud navštěvujete více odborníků s tématy, která se vzájemně překrývají, možná se budete občas muset vyrovnat s odlišnými přístupy, které vás budou chtít vést ke stejnému cíli jinými metodami. Je pak na vašem zvážení, jak je do svých řešení začlenit. Jindy může být takový dvojí pohled výrazně k vašemu prospěchu. Někdy klienti řeší s každým odborníkem zcela jinou oblast či si odnášejí jiný úhel pohledu, což jim také svědčí. Záleží jenom na vás.

JAKÝ JE VÝZNAM PŘEDPLATNÉHO? JE MOŽNÉ UHRADIT Z PŘEDPLACENÝCH A NEVYUŽITÝCH INDIVIDUÁLNÍCH KONZULTACÍ DALŠÍ VAŠE SLUŽBY (NAPŘ. WORKSHOPY)? 

Důvod nižší ceny při předplacení většího počtu (typicky pěti) konzultací je dvojí:

Za prvé se v psychologické praxi osvědčilo vytvářet (a plánovat) terapii nebo psychologickou změnu po větších časových úsecích než je jedno setkání. Mnoho psychologů například uzavírá s klienty kontrakt (dohodu), podle které budete chodit týdně na 5 či 10 sezení nebo po dobu 2-3 měsíců – a teprve potom se podíváte, zda má společná práce smysl a zda v ní budete pokračovat. O pokračování se tedy nerozmýšlíte po každé hodině. Je to podobné jako když si předplatíte půl roku cvičení ve fitcentru – kdybyste se o dalším vstupu závazně rozhodovali na konci každé předchozí hodiny, dost pravděpodobně byste jednou objednání na další cvičení vzdali (protože jednou budete unavení, nebudete mít náladu, cvičení se nepovede…) a pak už byste nikdy nepřišli…

Tento přístup kolegů chápu, avšak dávám přednost více operativním pravidlům (např. pro někoho je užitečné scházet se jednou týdně, u jiného klienta zcela dostačuje setkání jednou za měsíc apod). Snažím se tak vyjít vstříc různým typům klientů (a cílů, na kterých pracujeme), ale přesto je nepřipravit o důležitý aspekt závazku a většího časového celku, během kterého můžeme posun hodnotit. Jako rozumný kompromis proto vidím předplacení balíčku 5 hodin, které můžete využít dle intenzity setkávání za 1-2 měsíce nebo taky za rok či za dva… A po těchto pěti setkáních obvykle jasněji vidíte, zda ještě existují témata k řešení, zda máte chuť pokračovat nebo zda už váš problém odezněl – a poté se rozhodnout setkávání ukončit nebo si předplatit další balíček.

Tento princip se samozřejmě ztrácí, pokud by klienti vnímali předplatné pouze jako finanční obnos, který mají u mně uschovaný a ze kterého mohou hradit jakékoli služby. Předplatné je tedy také váš vlastní závazek k sobě, absolvovat určitý počet setkání (i když samozřejmě můžete konzultace kdykoli ukončit a zbytek předplatného vám vrátím).

Druhý důvod nižší ceny u předplatného je ten, že s klienty, se kterými se vídáme opakovaně, se psychologům obecně snáze pracuje. Nároky na pozornost a energii jsou nižší. Nemusíme tolik střežit neopominutí všech důležitých aspektů komunikace a informací – protože už jsme si je obvykle řekli. Už se známe. Setkání je snazší – nejen pro vás, ale i pro nás. Proto pokud by psycholog pracoval pouze prostřednictvím jednorázových konzultací, byla by jeho práce mnohem náročnější (a zvládl by se stejnou kvalitou setkat se s méně klienty). Také tento princip se vytratí, pokud by klienti chtěli z předplacené částky hradit i jiné služby, a tím se stali z hlediska individuálních setkání klienty jednorázovými. Zaplatit za workshopy z předplatného tedy možné není právě z výše uvedených důvodů – psychologický smysl předplatného by se tím zrušil.

Předplatné je z mé strany samozřejmě pouze nabídka, nikoli nutnost. Jsou klienti, kteří chtějí hradit setkání po každé hodině a po každé hodině se rozhodnout, zda a kdy ještě přijdou – pokud tuto variantu preferujete, je to samozřejmě možné a naprosto v pořádku.

MŮŽETE MI PORADIT EMAILEM? MÁM VÁM EMAILEM POPSAT PODROBNĚ SVOU SITUACI, NEŽ SE SETKÁME? 

Někteří lidé mi píšou emailem dotazy ohledně řešení jejich životních situací a očekávají, že jim tímto způsobem poradím. Podobně někteří budoucí klienti mi popisují emailem velmi podrobně svou situaci a domnívají se, že na tento text při našem společném setkání navážeme. Tuto jejich představu nedokážu naplnit z následujících důvodů:

  1. Nezabývám se emailovým poradenstvím ani dalšími formami poradenství prostřednictvím psaného textu.Jedná se o specifickou formu, která se liší od klasického individuální poradenství během osobního setkání. Poradce má při ní nesrovnatelně méně informací (do pár vět nelze vtěsnat hodinový dialog, který vedeme při osobním setkání) a nemůže se doptat na mnoho věcí, které potřebuje pro svou odpověď znát (tak jak činí v rozhovoru). Musí být – aby neuškodil – proto pouze obecný. To někdy pisatele zklame. Pisatelé si navíc často neuvědomují, že poradce nezná většinu informací, která jim přijde samozřejmá nebo které podle nich nejsou v dané otázce důležité (věk, sociální okolnosti, jejich historie, rodinná situace…). Pro odpověď však důležité mohou být. Podobně moje odpověď nemusí být pro vás zajímavá – vedu ji směrem, který nevidíte jako zásadní. V rozhovoru se tedy hned zeptáte na to, co považujete za důležitější. Při odpovědi na váš email tuto možnost nemáte. Dalším důvodem odlišností je fakt, že textová komunikace je omezená – nevím, jak přesně “myslíte” větu, ve které mi oznamujete nějakou objektivní skutečnost – Chlubíte se tím? Je vám to líto? Je to ironie? Je to něco, co vás irituje? To nemohu z prosté věty poznat, protože v textové komunikaci chybí mnoho složek neverbální komunikace, která upřesňuje význam. Může tak vzniknout mnoho nebezpečných nedorozumění.Proto je hlavním a osvědčeným způsobem psychologického poradenství dialog – zde si vše řekneme a na vše se zeptám (a vy se zeptáte). Jedině tímto způsobem můžeme dosáhnout hloubky, kterou potřebujeme.
  2. Pisatelé často podceňují čas, který poradci trvá kvalitní textová odpověď. Nejedná se totiž jen o dobu, po kterou odpověď napíše. Pokud chce, aby byla odpověď skutečně kvalitní a nepsal pouze několik obecných vět, pak musí také: přečíst a pochopit pisatelův text (klást si otázky, vracet se v něm), zamyslet se nad možnými řešeními, vybrat nejvhodnější, napsat odpověď, revidovat ji a zamýšlet se, zda ji pisatel správně pochopí a nehrozí riziko nesprávné interpretace… To vše i při odpovědi v několika větách může trvat desítky minut, u delší odpovědi hodiny. Není bohužel v mých kapacitách věnovat vám takový čas (v záplavě emailů a dalších povinností, které mám) a jediné místo, kde vám tento čas mohu plně věnovat, je právě individuální setkání.
  3. Někteří klienti mají představu, že abychom ušetřili čas, udělají nejlépe, když mi pošlou podrobný popis situace (událostí, svých myšlenek) dopředu před samotným setkáním. Takovým textem se ale nemohu ani nechci zabývat – protože hrozí mnohá rizika nesprávného nebo omezeného pochopení (viz výše), které by narušilo poradenský proces. V poradenství a změně neexistuje “ušetření času” tím, že to, co je důležité, probíráme rychleji. Jediným způsobem, jak šetřit čas, je, že vynecháme, co je zbytečné. Tím, že by mi klienti posílali podrobný popis své situace a své myšlenky dopředu, poradenství nezefektivníme, ale naopak potenciálně velmi zkomplikujemeJe dobrou zásadou psychologického poradenství/terapie, že by měla mít pevné limity: měli bychom oba vědět, kde dialog začíná (vaším příchodem ke mně) a kdy končí (naším rozloučením na závěr hodiny). Veškerá komunikace mimo tuto situaci konkrétní poradenské hodiny bude pouze technická nebo zdvořilostní. Této zásady se psychoterapeuti drží z mnoha důvodů (souvisí s bezpečím, diskrétností, vyhnutím se konfliktům a rizikem nepochopení nebo vašeho rozčarování, se zachováním funkčního terapeutického vztahu, ale i podporou schopnosti změny u klienta). Neberte tedy prosím jako mou lenost, když vám během individuálního poradenství sdělím, že to, o čem jste mi psali úvodní email, bych chtěl slyšet znova, vašimi ústy. Je to důležité, protože podstatou naší práce je rozhovor a přítomnost a všechna témata, která se v ní objeví. Je dobré pravidlo, že email a telefon slouží v případě psychoterapie/konzultací pouze k sjednání schůzky, případně zodpovězení dotazů a nejasností pro vaše rozhodnutí na konzultaci poprvé přijít.

CHODÍM K VÁM NA KONZULTACE. RÁDA BY SE OBJEDNALA TAKÉ MANŽELKA/SYN, KTEŘÍ BY MĚLI O PODOBNOU PRÁCI ZÁJEM. JE TO MOŽNÉ?

Bohužel abyste chodili v jeden časový okamžik ke mně na individuální psychoterapii/koučink, možné není. Váš příbuzný (kolega, přítel) ke mně může přijít jedině, pokud už nebudu spolupracovat s vámi nebo pokud by (ve výjimečných případech, které je ale potřeba dopředu domluvit a se kterými vy budete souhlasit) přišel pouze na krátké (většinou jednorázové) technické, tématické poradenství, například k tématu hledání povolání, produktivity a podobně – viz níže.

Dodržuji psychologickou zásadu, že z jedné úzké “sociální jednotky” (rodiny, partnerského páru, pracoviště) mohu individuálně pracovat vždy pouze s jedním klientem. Je to především z důvodu diskrétnosti – představte si, že byste např. měl/a podezření, že váš člen rodiny, který ke mně také dochází, najednou ví něco, co jste řekl/a jenom mě. I kdyby se to dozvěděl někde jinde, byla by důvěra mezi námi narušena: Přestal/a byste mi věřit (že zachovávám pravidlo mlčenlivosti), dokonce byste mohl/a začít přemýšlet, jestli ohledně vás v terapii s druhým členem rodiny nemluvíme a neosnujeme proti vám plány – potom byste samozřejmě ke mně nechodil/a rád/a, protože byste měl/a podezření, že jsem proti vám s “tím druhým” domluvený.

Podobně pokud by dva klienti (ze stejné rodiny) hovořili během svých sezení o stejné situaci, ani já bych si nemohl být později jistý, kdo z nich mi vlastně co řekl – a mohu tak nechtěně vyzradit něco, co mi vlastně sdělil ten druhý.

Podobných situací může nastat celá řada, a proto je tato psychologická zásada důležitá (pokud samozřejmě nepracujeme s celou skupinou/rodinou/párem najednou v párové nebo skupinové terapii).

Existují pouze tri možnosti, jak ke mně mohou tito další klienti ze stejné rodiny docházet:

  • Pokud jeden člen konzultace/psychoterapii ukončí a mezi tímto ukončením a počátkem konzultací jiného klienta (ze stejné rodiny, pracoviště apod.) proběhne určitá časová prodleva.
  • Výjimkou je, pokud se u druhého, nového klienta (člena vaší rodiny nebo přítele/kyně) jedná o krátkodobé (obvykle jednorázové) poradenství ryze technického zaměření – například volba povolání, produktivita apod. Zde se předem domluvíme, že jakýmikoli problémy, které by se mohly týkat vašeho vzájemného vztahu – a tedy ani jakýmikoli hlubšími psychologickými problémy/psychoterapií – se zabývat nebudeme. Takové technické poradenství může proběhnout vždy pouze se souhlasem toho člena rodiny, který ke mně již dochází. Pokud spolu pracujeme dlouhodoběji / intenzivně, i já si dovolím posoudit vhodnost takové situace a případně ji nedoporučit.
  • Rovněž je možná účast více členů rodiny na workshopech, ty samozřejmě mají tématicky zaměřený charakter a nepracujeme zde psychoterapeuticky. Přesto však doporučuji zvážit, zda účast partnerů nerozdělit do různých termínů workshopu a v případě zájmu rodičů i dětí o stejný workshop tuto oddělenou účast doporučuji silně (o důvodu si můžete přečíst zde).

MŮJ PARTNER (SYN, MANŽEL) BY POTŘEBOVAL POMOCI. MOHU HO OBJEDNAT?

Bohužel ne. Platí to o individuálním poradenství i o workshopech (pro oblast workshopů najdete vysvětlení zde). Schopnost a motivace klienta objednat se osobně se mi osvědčily jako nejlepší ukazatel, že dokážeme vzájemně pracovat. Vede mně k tomu několik důvodů:

  1. Nejsem klinický psycholog a nenabízím službu v rámci zdravotní péče. Nezabývám se léčbou (s výjimkou lehkých a středních úzkostí a depresí), ale konzultuji s klienty v oblasti jejich rozvoje. Pokud je váš rodinný příslušník natolik ovlivněn psychickou poruchou (depresí, úzkostí, psychózou, sebevražednými myšlenkami, závislostí, vyčerpáním nebo jiným problémem), že se nedokáže sám objednat – což se samozřejmě může stát – potom pro něj nejsem vhodný odborník. Obraťte se prosím na psychiatra, klinického psychologa nebo i praktického lékaře, který by vás měl dále nasměrovat.
  2. Pokud váš rodinný příslušník jen “nemá čas” ale “se vším souhlasí”, pak je to pro mě signál, že návštěva (konzultace) u mně je spíše vaší potřebou než zájmem tohoto vašeho rodinného příslušníka, jakkoli možná tvrdí opak. Nechte prosím tomuto člověku prostor na to, aby motivaci konzultovat svůj problém našel sám, pokud to vůbec bude považovat za důležité. Často je totiž “problém” druhého člověka spíše naším problémem – my jsme ti, kdo jej řeší nebo komu vadí. Přehnanou starostí a tlakem na druhého mu nepomůžeme, naopak škodíme mu stejně, jako když za dítě, které něco neumí, vždy činnost sami dokončíme. Je sice hotovo, ale dítěti jste neumožnili dospět do stádia, kdy se něco samo naučilo. Dejte druhým dospělým prostor pro jejich vlastní volbu, jakkoli chápu, jak bolestné to někdy může být (To samozřejmě neplatí, pokud se jedná o závažný zdravotní duševní stav vašeho blízkého, kdy naopak vaše starost a vyhledání pomoci je na místě – viz bod 1)
  3. Třetí skupinu rodičů a rodinných příslušníků, kteří mě oslovují s objednávkou svých blízkých, jsou ti, kteří chtějí druhým pomoci, i když o to tito blízcí nestojí vůbec. Domnívají se, že mohou se mnou dopředu domluvit nějaký plán (popsat mi problém, vysvětlit, jak je ho třeba řešit), potom ke mně poslat své dítě/blízkého člověka a já jej změním podle jejich požadavků. Případně si myslí, že ho vyšlou ke mně nějakou lstí a když už bude sedět u mně v křesle, je vyhráno, protože já ho změním. Chápu, jak silné může mít rodina trápení s chováním svých blízkých. Ale bohužel takto pracovat nedokážu ani nechci. S osobou bez zásadní, velké motivace na sobě pracovat nedospějeme k žádnému výsledku, protože terapie a konzultace, jak je nabízím, jsou postaveny na této vaší motivaci. Jste-li osobou blízkou mému klientovi (byť třeba budoucímu), pak váš pohled dokonce ani nechci znát. Pracuji s pohledem, situací a životním příběhem klienta, nikoli s představami jeho okolí. Představy (tlak, nesouhlas) jeho okolí dokonce mohou být dost často právě tématem, které spolu řešíme.

Pokud si ve všech třech uvedených případech uvědomíte, že jste to naopak vy, kteří by v této záležitosti potřebovali konzultaci nebo poradit se, samozřejmě se můžete objednat. Obsahem našich konzultací však nikdy nemůže být především třetí osoba a hovory o tom, “jak ji změnit”, ale vy. Pokud tedy chcete pracovat především na sobě (na svém pohledu, toleranci, akceptaci, vyrovnáním se, postoji apod.), rád se s vámi setkám.

 

Pokud máte další otázky, napište mi soukromý dotaz.