Často kladené otázky

Otázky k online poradenství

PROČ JSTE POUZE ONLINE? PROČ NENABÍZÍTE FYZICKÁ SETKÁNÍ?

Dříve jsem nabízel obě formy poradenství. Bohužel online formu jsme při takové kombinaci měli tendenci vnímat (jak klienti, tak já) jako “náhražku” fyzického setkání (nemohu přijet, jsem nemocný…) a cokoli vnímáme pouze jako náhražku, nemůže se stát kvalitní alternativou a rozvíjet se (“probereme to důkladněji příště, až se setkáme”). Proto jsem jednu dobu online poradenství zcela zrušil.

Nyní se chci naopak plně soustředit na rozvoj online poradenství a jeho možností, a to i v souvislosti s masivním rozšířením online komunikace/homeofficu během koronavirové krize, díky kterým se tento způsob komunikace stal pro mnohé lidi běžným.

Online poradenství je plnohodnotná alternativa fyzických setkání. Mnoho psychologů se nyní (spíše ovšem na západ od našich hranic než u nás) snaží zkoumat tyto nové možnosti a co nejlépe online službu nastavit. K těmto kolegům se nyní přidávám.

Je pravděpodobné, že se budu v budoucnu snažit zkombinovat opět obě poradenské možnosti – fyzické setkání a online poradenství. Budu doufat, že v té době už bude online komunikace běžně (klienty i odborníky) respektovanou poradenskou alternativou, nikoli jen “náhrada” za nemožnost setkat se fyzicky. (Určitě se však nevrátím k fyzickým setkáním v horizontu měsíců.)

JE LEPŠÍ DÁT PŘEDNOST FYZICKÉMU SETKÁNÍ, KTERÉ PREFERUJI, I ZA CENU TOHO, ŽE BUDE S JINÝM TERAPEUTEM NEŽ S VÁMI?

Rozhodně ano. Online forma poradenství je vhodná pouze pro ty, kdo ji preferují a kdo v ní vidí hodnotu. Není vhodná např. pro ty, kdo mají k technice odstup nebo cítí, že potřebují fyzické setkání a podporu terapeuta tváří v tvář. To jsou samozřejmě rozumná a opodstatněná očekávání a máte na ně právo, pokud jsou pro vás důležitá. V tom případě určitě vyhledejte tuto možnost.

Protože nyní poskytuji pouze online poradenství, budete si muset najít jiného psychologa. Pro hledání vhodného odborníka můžete využít tento můj článek Jak si vybrat psychologa/terapeuta, případně se na mě obraťte – budu-li umět pro váš problém/ve vašem městě někoho doporučit, dám vám vědět.

MÁM SI VYBRAT ONLINE PORADENSTVÍ, NEBO FYZICKÉ SETKÁNÍ?

Toto rozhodování má několik úrovní. Za prvé zde jsou (úzké) oblasti problémů (či osobnostního nastavení), pro které se – alespoň na základě současného stavu výzkumu – tyto nové formy poradenství nehodí nebo pro které může být online terapie dokonce nevhodná. Zdá, že pro tyto klienty je vhodnější fyzické setkání. Více informací najdete zde.

Pro naprosto většinou témat, se kterými se chceme u psychologa poradit, nebo pro psychoterapii (mimo výše uvedené kontraindikace) je online poradenství co do účinnosti srovnatelnou alternativou.

Druhou úrovní – stejně důležitou – jsou vaše osobní preference. Někteří klienti cítí, že potřebují podporu vyjádřenou fyzickou blízkostí terapeuta. Jsou klienti, kteří si nerozumí s technikou nebo nejsou běžnými uživateli počítače. A naopak, jsou klienti, pro které je online komunikace tak přirozená jako běžné setkání nebo kteří ji preferují z jiných důvodů (časových, vzdálenosti a dalších). Více informací o výhodách online poradenství najdete zde.

Protože nyní poskytuji pouze online poradenství, budete si muset v případě zájmu o tradiční setkávání  najít jiného psychologa. Pro hledání vhodného odborníka můžete využít tento můj článek Jak si vybrat psychologa/terapeuta, případně se na mě obraťte – budu-li umět pro váš problém/ve vašem městě někoho doporučit, dám vám vědět.

JE ONLINE PORADENSTVÍ CO SE TÝČE ÚČINNOSTI SROVNATELNÉ S BĚŽNÝM FYZICKÝM SETKÁNÍM?

Ano, je zcela srovnatelné. Současné výzkumy a meta-studie (analyzující větší množství výzkumů na stejné téma) ukazují, že online poradenství má srovnatelnou efektivitu. Tato efektivita se měří na několika škálách (tzv. terapeutická aliance, spokojenost klienta, efektivita metody v odstranění problému klienta) a na žádné se od tradiční formy poradenství výrazně neliší.

JAK PROBÍHÁ ONLINE PORADENSTVÍ? V ČEM SE LIŠÍ OD BĚŽNÉHO SETKÁNÍ? NA CO SE MÁM PŘIPRAVIT?

Více informací najdete na těchto stránkách.

POSKYTUJETE EMAILOVÉ PORADENSTVÍ?

Pouze emailové poradenství (nebo jednorázovou odpověď na váš email) neposkytuji. Nabízím však možnost tzv. multimodální terapie, kde kombinujeme text (emaily) a rozhovor.

Jednorázová/nebo pouze emailová konzultace nemá takovou účinnost jako ostatní formy poradenství, a proto preferuji jiný styl spolupráce. Má tyto nevýhody:

  1. Poradce má při ní nesrovnatelně méně informací (do pár vět nelze vtěsnat hodinový dialog, který vedeme) a nemůže se doptat na mnoho věcí, které potřebuje pro svou odpověď znát (tak jak činí v rozhovoru). Musí být – aby neuškodil – proto pouze obecný. To někdy pisatele zklame.
  2. Pisatelé si často neuvědomují, že poradce nezná většinu informací, které jim přijdou samozřejmé nebo které podle nich nejsou v dané otázce důležité (věk, sociální okolnosti, jejich historie, zdravotní stav, stovky dalších detailů, rodinná situace…). Pro odpověď však důležité mohou být. V emailu takové informace chybí. V rozhovoru se však na vše rychle doptám.
  3. Podobně moje emailová odpověď by pro klienta nemusela být zajímavá – vedu ji směrem, který nevidí jako zásadní. V rozhovoru se tedy hned zeptá na to, co považujete za důležitější. Pokud bych vám jednorázově napsal dlouhou odpověď na váš email, tuto možnost nemáte.
  4. Dalším důvodem odlišností je fakt, že textová komunikace je omezená – nevím, jak přesně “myslíte” větu, ve které mi oznamujete nějakou objektivní skutečnost – Chlubíte se tím? Je vám to líto? Je to ironie? Je to něco, co vás irituje? To nemohu z psané věty poznat, protože v textové komunikaci chybí mnoho složek neverbální komunikace, která upřesňuje význam. Může tak vzniknout mnoho nebezpečných nedorozumění.

Psycholog vás tedy musí nejprve důkladně poznat – musí znát váš problém, vaše přemýšlení, vaši osobnost. To může těžko poznat z krátkého dotazu nebo jen popisu vašeho příběhu. Tím zná váš příběh, nikoli vás. Vzájemné setkání (naživo nebo prostřednictvím online aplikace) je podle mých zkušeností nenahraditelné.

Proto je hlavním a osvědčeným způsobem psychologického poradenství dialog – zde si vše řekneme a na vše se zeptám (a vy se zeptáte). Jedině tímto způsobem můžeme dosáhnout hloubky, kterou potřebujeme.

Dialog má však pro poradenskou práci také svá omezení, proto nabízím i možnost propojení výhod textové komunikace a rozhovoru – v multimodálním přístupu, které se pro určité typy klientů jeví jako velmi efektivní podoba psychoterapie nebo poradenství. Rozdíl je zde však ten, že zde konzultujeme opakovaně, na pokračování. Tím eliminujeme výše uvedená rizika a možnosti nedorozumění.

Jednorázové poradenství (či poradenství jednou za čas) poskytuji pouze formou videohovoru.

MÁM VÁM DOPŘEDU EMAILEM POPSAT PODROBNĚJI SVŮJ PROBLÉM?

Nejlépe je, pokud tak neučiníte. Pokud tak učiníte, obvykle vám odpovím, že stejně nebudu váš příběh detailně číst. Níže najdete důvody, proč tomu tak je.

Někdy chci sice dopředu znát (pouze heslovitě, jednou větou) podobu vašeho problému, abych věděl, zda vám s ním dokážu pomoci nebo zda se na tuto oblast specializuji. Ale posílat mi příliš podrobný popis vaší historie/myšlenek je obvykle kontraproduktivní:

  1. Hrozí mnohá rizika nesprávného nebo omezeného pochopení z mé strany, které by narušilo poradenský proces. Textová forma je v tomto zrádná: chybí mnoho neverbální komunikace, detailů a informací, které nepovažujete za důležité nebo naopak je považujete za samozřejmé… (viz odpověď na předchozí otázku). Proto si vše podstatné chci stejně vyjasnit a zeptat se vás na podrobnosti během rozhovoru. Chci, ať mi celý příběh stejně řeknete osobně, protože toto vaše vyprávění je základem naší práce. Zasláním příběhu dopředu tedy čas neušetříme.
  2. Klienti se někdy domnívají, že mi díky zaslání svého příběhu nebudou muset obtížně (nejasně, překotně, chaoticky) líčit vlastní situaci a já budu už vše znát. Obtížné líčení vlastní situace je ale vlastní podstatou poradenství/terapie. Právě během něho vidím, na co dáváte důraz, co vám nejde, co vás emočně vyčerpává. To jsou pro poradenskou práci vše podstatné informace – to vše mi napovídá, na co se zaměřit nebo co (ne)vynechat. A nebojte se – žádný klient nelíčí svůj příběh jako z románu – jsme jako psychologové zvyklí na chaotické i nejasné líčení. Na vše se zeptáme a ve všem vám pomůžeme. I proto je dialog nenahraditelný – pomůže nám oběma v tom, abych se ve vašem příběhu dobře vyznal.
  3. V poradenství a osobní změně tedy neexistuje “ušetření času” tím, že to, co je důležité, probíráme rychleji. Jediným způsobem, jak šetřit čas, je, že vynecháme, co je zbytečné. Tím, že by mi klienti posílali podrobný popis své situace a své myšlenky dopředu, poradenství nezefektivníme, ale naopak potenciálně velmi zkomplikujeme. Protože už budeme do našeho dialogu vstupovat s přílišným “předporozuměním” (které může vést k nepochopení). Už si můžu (vědomě či nevědomě) myslet, že něco “není důležité” nebo naopak “je důležité”, jen kvůli stylizaci ve vašem emailu. A do dialogu vstoupím s nesprávným očekáváním. Klienti si zase mohou myslet, že něco už není třeba v rozhovoru probrat, nikoli proto, že to není důležité, ale protože už tuto informaci přece mám – dostal jsem ji emailem. Vše to by vedlo k nebezpečným nepochopením a ohrožení efektivity poradenství.

Uvedená zásada (že se nebudu zabývat těmito emaily/detailními popisy situace klientů) má ještě jeden důležitý důvod:

Je důležitým pravidlem psychologického poradenství/terapie, že by měla mít pevné limity: měli bychom oba vědět, kde dialog začíná (začátkem našeho rozhovoru) a kdy končí (naším rozloučením se na závěr hodiny). Druhou možností je zaslání vašeho poradenského emailu (který posíláte na jinou adresu a jsme domluveni na to, co bude email obsahovat) a má odpověď na něj při multimodální terapii.

Veškerá komunikace mimo tyto jasně vymezené konkrétní konzultace bude z mé strany pouze technická nebo zdvořilostní. Této zásady se psychoterapeuti drží z mnoha důvodů (souvisí s bezpečím terapie, diskrétností, vyhnutím se konfliktům, vyhnutím se riziku prozrazení našeho vztahu terapeut-klient, riziku nepochopení rychle řečené poznámky, ale i s podporou schopnosti změny u klienta – kdy vynucený čas, kdy spolu záměrně nekomunikujeme, je během psychoterapie stejně důležitý jako čas, kdy spolu komunikujeme).

Neberte tedy prosím jako mou lenost, pokud mi pošlete mimo naše konzultace rozsáhlý email a já vám odepíšu, že bych chtěl slyšet vše znova, vašimi ústy – během domluvené konzultace. Je to důležité, protože podstatou naší práce je rozhovor a přítomnost a všechna témata, která se v ní objeví. Je dobré pravidlo, že telefon a email (kromě případu předem domluveného multimodálního poradenství) slouží v případě psychoterapie/konzultací pouze k sjednání schůzky, vyřízení technických záležitostí, případně zodpovězení dotazů důležitých pro vaše rozhodnutí se na konzultaci objednat.

NABÍZÍTE KONZULTACE PO SKYPU NEBO PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETU/EMAILU?

Ano, nabízím. Je to nyní dokonce jediná forma, jakou poradenství provádím. Platí zde ovšem několik omezení: V online poradenství existují některé typy klientů/problémů a vyložené kontraindikace. U těchto klientů se zdá, že tato forma není vhodná nebo jim může dokonce uškodit. Měli by proto dát přednost tradičnímu poradenskému setkání. (Pokud do této skupiny spadáte, nemohu s vámi tedy pracovat pomocí online poradenství.)

Rovněž se profesně nezabývám těmito skupinami témat a oblastí (bez rozdílu faktu, zda je pro ně online poradenství vhodné je, nebo ne). V tomto případě dejte prosím přednost jiným odborníkům – případně se mi ozvěte: budu-li znát vhodného odborníka na tuto problematiku, poradím vám.

JAKÝ JE ROZDÍL MEZI PORADENSTVÍM, KOUČINKEM, PSYCHOTERAPIÍ…? NA CO SE MÁM OBJEDNAT?

Pokud vás tyto rozdíly zajímají teoreticky, pak více informací najdete zde. Pokud však váháte “na co se objednat”, pak nemusíte. Výběr vhodného přístupu by měl být zodpovědností psychologa, nikoli vaší. Podobně jako v restauraci si objednáte jídlo, na které máte chuť, a nezajímají vás konkrétní postupy, kterými kuchař ingredience připravil, u psychologa je důležité především vědět (nebo společně s ním přicházet na to), na čem chcete pracovat, co je váš cíl, co vás trápí, s čím chcete pohnout. Vhodné přístupy zvolím právě v závislosti na této vaší zakázce.

Můžu/může k vám přijít…

MŮŽU K VÁM PŘIJÍT S PROBLÉMY V OBLASTI…?

Zabývám se jakýmikoli psychologickými tématy, které se týkají vašich psychických a emočních problémů, osobní nebo partnerské krize, osobní nebo životní změny a rozvoje, nadání, spirituality, seberealizace, hledání povolání, práce, produktivity a kariéry. Nezabývám se partnerskou a rodinnou terapií, terapií dětí a terapií závažných psychických poruch v akutním stádiu (schizofrenie, psychózy, poruchy osobnosti) – více informací najdete zde. To samozřejmě neznamená, že se nebavíme např. o rodinných tématech – nepracuji však s celou rodinou nebo páry – mým klientem jste vždy pouze vy.

Chcete-li docházet se svým partnerem na partnerskou terapii a nevíte, ke komu, můžete mě samozřejmě kontaktovat, rád vám doporučím vhodného poradce, budu-li mít tip.

Mé zaměření je především na aktivní změnu nebo aktivní vyrovnání se se změnou. S konkrétními dotazy se na mne prosím obraťte prostřednictvím emailu nebo formuláře níže, příp. telefonicky.

CHODIL JSEM JIŽ K PĚTI PSYCHOLOGŮM/KOUČŮM A NEMÁM POCIT, ŽE BY MI S MÝM PROBLÉMEM POMOHLI. MÁ CENU ZNOVU ZAČÍT PRACOVAT S DALŠÍM PSYCHOLOGEM/S VÁMI?

Určitě má cenu s vaším problémem zkoušet jakkoli pohnout. Psychologie není jako medicína nebo servis automobilu – je zde minimum “objektivních postupů” a daleko více záleží na subjektivních faktorech – na způsobu, jak terapeut terapii provádí, jak si s ním sednete i jaké má psycholog obecné porozumění danému typu problému či jaké má vzdělání. Proto vám radím zkoušet hledat vhodného poradce (respektive i jakékoli další metody změny, nejen lidi-odborníky) do té doby, dokud nenajdete někoho, u koho uvidíte, že vám skutečně pomáhá.

NAVŠTĚVUJI JIŽ JINÉHO ODBORNÍKA (TERAPEUTA, KOUČE, PSYCHIATRA). RÁDA BYCH KONZULTOVALA I U VÁS. JE TO MOŽNÉ?

Samozřejmě, je to zcela na vás. Pokud navštěvujete více odborníků s tématy, která se vzájemně překrývají, možná se budete občas muset vyrovnat s odlišnými přístupy, které vás budou chtít vést ke stejnému cíli jinými metodami. Je pak na vašem zvážení, jak je do svých řešení začlenit. Jindy může být takový dvojí pohled výrazně k vašemu prospěchu. Někdy klienti řeší s každým odborníkem zcela jinou oblast či si odnášejí jiný úhel pohledu, což jim také svědčí. Záleží jenom na vás.

KONZULTUJI U VÁS. RÁDA BY SE OBJEDNALA TAKÉ MANŽELKA/SYN, KTEŘÍ BY MĚLI O PODOBNOU PRÁCI ZÁJEM. JE TO MOŽNÉ?

Bohužel abyste chodili v jeden časový okamžik ke mně na individuální psychoterapii/koučink, možné není. Váš příbuzný (kolega, přítel) ke mně může přijít jedině, pokud už nebudu spolupracovat s vámi nebo pokud by (ve výjimečných případech, které je ale potřeba dopředu domluvit a se kterými vy budete souhlasit) přišel pouze na krátké (většinou jednorázové) technické, tématické poradenství, například k tématu hledání povolání, produktivity a podobně – viz níže.

Dodržuji psychologickou zásadu, že z jedné úzké “sociální jednotky” (rodiny, partnerského páru, pracoviště) mohu individuálně pracovat vždy pouze s jedním klientem. Je to především z důvodu diskrétnosti – představte si, že byste např. měl/a podezření, že váš člen rodiny, který ke mně také dochází, najednou ví něco, co jste řekl/a jenom mě. I kdyby se to dozvěděl někde jinde, byla by důvěra mezi námi narušena: Přestal/a byste mi věřit (že zachovávám pravidlo mlčenlivosti), dokonce byste mohl/a začít přemýšlet, jestli ohledně vás v terapii s druhým členem rodiny nemluvíme a neosnujeme proti vám plány – potom byste samozřejmě ke mně nechodil/a rád/a, protože byste měl/a podezření, že jsem proti vám s “tím druhým” domluvený.

Podobně pokud by dva klienti (ze stejné rodiny) hovořili během svých sezení o stejné situaci, ani já bych si nemohl být později jistý, kdo z nich mi vlastně co řekl – a mohu tak nechtěně vyzradit něco, co mi vlastně sdělil ten druhý.

Podobných situací může nastat celá řada, a proto je tato psychologická zásada důležitá (pokud samozřejmě nepracujeme s celou skupinou/rodinou/párem najednou v párové nebo skupinové terapii).

Existují pouze tři možnosti, jak se mnou mohou tito další klienti ze stejné rodiny (firmy, kanceláře) pracovat:

  • Pokud jeden člen konzultace/psychoterapii ukončí a mezi tímto ukončením a počátkem konzultací jiného klienta (ze stejné rodiny, pracoviště apod.) proběhne určitá časová prodleva.
  • Výjimkou je, pokud se u druhého, nového klienta (člena vaší rodiny nebo přítele/kyně) jedná o krátkodobé (obvykle jednorázové) poradenství ryze technického zaměření – například volba povolání, produktivita apod. Zde se předem domluvíme, že jakýmikoli problémy, které by se mohly týkat vašeho vzájemného vztahu – a tedy ani jakýmikoli hlubšími psychologickými problémy/psychoterapií – se zabývat nebudeme. Takové technické poradenství může proběhnout vždy pouze se souhlasem toho člena rodiny, který ke mně již dochází. Pokud spolu pracujeme dlouhodoběji / intenzivně, i já si dovolím posoudit vhodnost takové situace a případně ji nedoporučit.
  • Rovněž je možná účast více členů rodiny na workshopech, ty samozřejmě mají tématicky zaměřený charakter a nepracujeme zde psychoterapeuticky. Přesto však doporučuji zvážit, zda účast partnerů nerozdělit do různých termínů workshopu a v případě zájmu rodičů i dětí o stejný workshop tuto oddělenou účast doporučuji silně (o důvodu si můžete přečíst zde).

Ve všech třech případech často ještě poprosím o souhlas stávajícího (či historicky dřívějšího) klienta (tedy toho, který byl z dané rodiny u mě jako první).

MŮJ PARTNER (SYN, MANŽEL) BY POTŘEBOVAL POMOCI. MOHU HO OBJEDNAT?

Bohužel ne. Platí to o individuálním poradenství i o workshopech (pro oblast workshopů najdete vysvětlení zde). Schopnost a motivace klienta objednat se osobně se mi osvědčily jako nejlepší ukazatel, že dokážeme vzájemně pracovat. Vede mně k tomu několik důvodů:

  1. Nejsem klinický psycholog a nenabízím službu v rámci zdravotní péče. Nezabývám se léčbou (s výjimkou lehkých a středních úzkostí a depresí), ale konzultuji s klienty v oblasti jejich rozvoje. Pokud je váš rodinný příslušník natolik ovlivněn psychickou poruchou (depresí, úzkostí, psychózou, sebevražednými myšlenkami, závislostí, vyčerpáním nebo jiným problémem), že se nedokáže sám objednat – což se samozřejmě může stát – potom pro něj nejsem vhodný odborník. Obraťte se prosím na psychiatra, klinického psychologa nebo i praktického lékaře, který by vás měl dále nasměrovat.
  2. Pokud váš rodinný příslušník jen “nemá čas” ale “se vším souhlasí”, pak je to pro mě signál, že návštěva (konzultace) u mně je spíše vaší potřebou než zájmem tohoto vašeho rodinného příslušníka, jakkoli možná tvrdí opak. Nechte prosím tomuto člověku prostor na to, aby motivaci konzultovat svůj problém našel sám, pokud to vůbec bude považovat za důležité. Často je totiž “problém” druhého člověka spíše naším problémem – my jsme ti, kdo jej řeší nebo komu vadí. Přehnanou starostí a tlakem na druhého mu nepomůžeme, naopak škodíme mu stejně, jako když za dítě, které něco neumí, vždy činnost sami dokončíme. Je sice hotovo, ale dítěti jste neumožnili dospět do stádia, kdy se něco samo naučilo. Dejte druhým dospělým prostor pro jejich vlastní volbu, jakkoli chápu, jak bolestné to někdy může být, pokud se nerozhodnou podle vašich představ. (To samozřejmě neplatí, pokud se jedná o závažný zdravotní duševní stav vašeho blízkého, kdy naopak vaše starost a vyhledání pomoci je na místě – viz bod 1)
  3. Třetí skupinu rodičů a rodinných příslušníků, kteří mě oslovují s objednávkou svých blízkých, jsou ti, kteří chtějí druhým pomoci, i když o to tito blízcí nestojí vůbec. Domnívají se, že mohou se mnou dopředu domluvit nějaký plán (popsat mi problém, vysvětlit, jak je ho třeba řešit), potom se mou spojit své dítě/blízkého člověka a já jej změním podle jejich požadavků. Případně si myslí, že se s ním spojím snad nějakou lstí a když už budeme spolu mluvit, je vyhráno, protože já ho změním. Chápu, jak silné může mít rodina trápení s chováním svých blízkých. Ale bohužel takto pracovat nedokážu ani nechci. S osobou bez zásadní, velké motivace na sobě pracovat nedospějeme k žádnému výsledku, protože terapie a konzultace, jak je nabízím, jsou postaveny na této vaší motivaci. Jste-li osobou blízkou mému klientovi (byť třeba budoucímu), pak váš pohled dokonce ani nechci znát a nechci s vámi komunikovat. Pracuji s pohledem, situací a životním příběhem klienta, nikoli s představami jeho okolí. Představy (tlak, nesouhlas) jeho okolí dokonce mohou být dost často právě tématem, které spolu řešíme.

Pokud si ve všech třech uvedených případech uvědomíte, že jste to naopak vy, kteří by v této záležitosti potřebovali konzultaci nebo poradit se, samozřejmě se můžete objednat. Obsahem našich konzultací však nikdy nemůže být především třetí osoba a hovory o tom, “jak ji změnit”, ale vy. Pokud tedy chcete pracovat především na sobě (na svém pohledu, toleranci, akceptaci, vyrovnáním se, postoji apod.), rád s vámi budu konzultovat.

Jak se objednat?

KDY SI MŮŽU DOMLUVIT SETKÁNÍ? PRACUJETE I VEČER (PO BĚŽNÉ PRACOVNÍ DOBĚ)?

Setkání si se mnou domluvte vždy dostatečně dopředu (tedy co nejdříve), tak abychom dokázali najít vhodný čas k vaší spokojenosti. Snažím se vám rezervovat termín pro první setkání co nejdříve, protože chápu, že člověk často nechává objednání na poslední chvíli. Přesto prosím počítejte s tím, že první termín může být k dispozici až za několik týdnů, někdy i v řádech měsíců. Někdy se naopak mohou objevit volné termíny hned na následující dny – informujte se. Ano, klientům jsem k dispozici i v podvečerních hodinách, po běžné pracovní době (poslední termíny začínají v 17:30). O tyto hodiny je však největší zájem a jejich nabídka je omezená, proto je potřeba objednat se na ně dostatečně dopředu. Berte do úvahy prosím také následující zkušenost:

Při plánování času zvažte také vaši únavu z celého pracovního dne. Psychologická konzultace není snadná – není to jako si zajít na masáž nebo do kina. Sejít se po 8-9 hodinách vaší intenzivní práce (nebo během dne, o kterém víte, že pro vás bude mimořádně náročný) a chtít se intenzivně zabývat často obtížnými a emočně nabitými tématy není snadné ani efektivní. Potřebujeme být bdělí a relativně neunavení, abychom se dokázali soustředit a procházet tím, co vyžaduje odvahu a kreativitu. To je také důvod, proč nenabízím termíny v brzkých ranních ani pozdějších večerních hodinách.

Nejčastěji vám nabídnu termíny v odpoledních hodinách, mám i (omezený) počet termínů během poledne nebo podvečer.

NA KOLIK SETKÁNÍ SE MÁM OBJEDNAT? JAK DLOUHO NÁM PORADENSTVÍ/TERAPIE ZABERE?

Tento údaj nemusíte nijak specifikovat. Na délce terapie (poradenství) se domlouváme podle vašich aktuálních potřeb během konzultací samotných. Po první konzultace se rozhodnete, zda chcete pokračovat, nebo zda vám jedno setkání bude stačit.

Někdy se mě klienti ptají, kolik času budeme na jejich problém potřebovat. Tuto délku nedokážu odhadnout dopředu: Někdo přijde s relativně jednoduchým tématem, ale po jeho vyřešení přichází na nové souvislosti, se kterými by se ještě rád poradil. Pracujeme tedy déle, než původně zamýšlel. Jiný klient naopak přijde s komplikovanou situací, ale stačí mu jednoduchá/rychlá reflexe z mé strany a je spokojen s jednorázovou konzultací nebo konzultuje třeba jen dvakrát. Jiní klienti mají v plánu komplexnější změnu a taková psychoterapie pak trvá delší dobu – 5-10 i více setkání.

I když existují výjimky a někteří klienti ke mně chodí (s delšími pauzami) několik let, obecně dávám přednost spíše krátkodobé-střednědobé společné práci (obecně si pod tímto pojmem můžete představit 5, 10, 15 setkání). K tomu mě vede přesvědčení, že právě takový styl zvyšuje kvalitu naší pozornosti i ochoty pro sebe něco udělat. Nemyslím si, že změna má velkou šanci, když chodíte k psychologovi týden co týden mnoho měsíců, nebo dokonce let (pokud se nejedná o psychoterapii mentálních poruch, zde je samozřejmě taková dlouhodobost v pořádku). Setkávat se příliš často má stejná rizika jako se vidět příliš málo: při příliš častém setkávání hrozí, že se náš styl mění v obyčejné povídání, co se za týden přihodilo… Tento styl práce nepreferuji, byť chápu, že některým klientům může vyhovovat. Obecně platí, že chci být vaším spojencem ve změně, po které toužíte. Chci vám pomoci posouvat váš život dopředu, měnit kvalitu vašeho vědomí, prožívání, vztahů, práce. Nechci být jen někým, s kým si půjdete pravidelně “popovídat” každý pátek po dobu jednoho či dvou let.

Proto i u klientů, kteří mají zájem o dlouhodobější spolupráci – po 10-15 setkáních typicky nabízím delší pauzu, ve které má klient šanci na praktikování probraných témat v životě, bez mé psychologické opory. Po této pauze můžeme v práci pokračovat. (Výjimky samozřejmě existují, záleží vždy na vašich potřebách, situaci a představách). U klientů, kteří naopak preferují pravidelnost i dlouhodobost, se domlouváme na menší frekvenci setkávání (1x za 3-4 týdny i méně), což je alternativa, jak do podobné “terapeutické lenosti” neupadnout, i pokud společně pracujeme po mnoho měsíců či let.

 

Otázky na ceny, platby a předplatné

KOLIK SE U VÁS PLATÍ ZA TERAPII, ZA KONZULTACI, ZA KOUČINK?

Bližší informace naleznete zde…

JAK MÁM ZAPLATIT ZA KONZULTACI?

Bližší informace naleznete zde…

JAKÝ JE VÝZNAM PŘEDPLATNÉHO? JE MOŽNÉ UHRADIT Z PŘEDPLACENÝCH A NEVYUŽITÝCH INDIVIDUÁLNÍCH KONZULTACÍ DALŠÍ VAŠE SLUŽBY (NAPŘ. WORKSHOPY)?

Důvod nižší ceny při předplacení většího počtu (typicky pěti) konzultací je dvojí:

Za prvé se v psychologické praxi osvědčilo vytvářet (a plánovat) terapii nebo psychologickou změnu po větších časových úsecích než je jedno setkání. Mnoho psychologů například uzavírá s klienty kontrakt (dohodu), podle které budete chodit týdně na 5 či 10 sezení nebo po dobu 2-3 měsíců – a teprve potom se podíváte, zda má společná práce smysl a zda v ní budete pokračovat. O pokračování se tedy nerozmýšlíte po každé hodině. Je to podobné jako když si předplatíte půl roku cvičení ve fitcentru – kdybyste se o dalším vstupu závazně rozhodovali na konci každé předchozí hodiny, dost pravděpodobně byste jednou objednání na další cvičení vzdali (protože jednou budete unavení, nebudete mít náladu, cvičení se nepovede…) a pak už byste nikdy nepřišli…

Tento přístup kolegů chápu, avšak dávám přednost více operativním pravidlům (např. pro někoho je užitečné scházet se jednou týdně, u jiného klienta zcela dostačuje setkání jednou za měsíc apod). Snažím se tak vyjít vstříc různým typům klientů (a cílů, na kterých pracujeme), ale přesto je nepřipravit o důležitý aspekt závazku a většího časového celku, během kterého můžeme posun hodnotit. Jako rozumný kompromis proto vidím předplacení balíčku 5 hodin, které můžete využít dle intenzity setkávání za 1-2 měsíce nebo taky za rok či za dva… A po těchto pěti setkáních obvykle jasněji vidíte, zda ještě existují témata k řešení, zda máte chuť pokračovat nebo zda už váš problém odezněl – a poté se rozhodnout setkávání ukončit nebo si předplatit další balíček.

Tento princip se samozřejmě ztrácí, pokud by klienti vnímali předplatné pouze jako finanční obnos, který mají u mně uschovaný a ze kterého mohou hradit jakékoli služby. Předplatné je tedy také váš vlastní závazek k sobě, absolvovat určitý počet konzultací (i když samozřejmě můžete konzultace kdykoli ukončit a zbytek předplatného vám vrátím).

Druhý důvod nižší ceny u předplatného je ten, že s klienty, se kterými se vídáme opakovaně, se psychologům obecně snáze pracuje. Nároky na pozornost a energii jsou nižší. Nemusíme tolik střežit neopominutí všech důležitých aspektů komunikace a informací – protože už jsme si je obvykle řekli. Už se známe. Setkání je snazší – nejen pro vás, ale i pro nás. Proto pokud by psycholog pracoval pouze prostřednictvím jednorázových konzultací, byla by jeho práce mnohem náročnější (a zvládl by se stejnou kvalitou setkat se s méně klienty). Také tento princip se vytratí, pokud by klienti chtěli z předplacené částky hradit i jiné služby, a tím se stali z hlediska individuálních setkání klienty jednorázovými. Zaplatit za workshopy z předplatného tedy možné není právě z výše uvedených důvodů – psychologický smysl předplatného by se tím zrušil.

Předplatné je z mé strany samozřejmě pouze nabídka, nikoli nutnost. Jsou klienti, kteří chtějí hradit každou konzultaci zvlášť a po každé hodině se rozhodnout, zda a kdy se ještě setkáme – pokud tuto variantu preferujete, je to samozřejmě možné a naprosto v pořádku.

MŮŽE MI ÚČAST NA KURZU/PORADENSTVÍ PROPLATIT ZAMĚSTNAVATEL?

Může. Informace k platbě na fakturu najdete zde. Nedokážu akceptovat různé Relax pasy a další benefitní poukázky.

MŮŽE MI MÉ SEZENÍ U VÁS PROPLATIT ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA?

Ne, to bohužel není možné. Zdravotní pojišťovny proplácejí terapii klinickým psychologům. Ti se zaměřují na oblast duševních poruch a výrazných psychických problémů a na psychické obtíže spojené se somatickými onemocněními. Pokud trpíte závažnými psychickými stavy a chcete najít klinického psychologa nebo psychiatra, obraťte se pro doporučení vhodného odborníka na svou zdravotní pojišťovnu (nebo mi napište, budu-li znát dobrého odborníka ve vašem regionu, určitě vám jej rád doporučím).

NEMOHU SI TERAPII FINANČNĚ DOVOLIT. MŮŽU DOSTAT SLEVU?

Slevy poskytuji pouze studentům. Další slevy bohužel nejsou v mých možnostech z tohoto důvodu: Pokud chirurg dělá příliš mnoho operací, je unaven, jeho kvalita klesá a riziko chyb roste. Psychologie je podobně náročná. Aby se vyrovnali s touto zátěží, psychologové volí jednu ze tří možností: (1) vyberou si na energii méně náročný terapeutický přístup (kdy vás třeba po většinu času jen poslouchají a většina aktivity je na vás), (2) omezí množství energie, které každému klientovi věnují, (3) nebo omezí počet klientů.

Všechny tři cesty jsou z hlediska zásad dobré praxe v pořádku a klientům pomáhají. Nemůžeme ovšem od všech očekávat stejnou efektivitu. Poradenství v méně aktivním přístupu prostě trvá podstatně déle. Dlouhodobě volím třetí výše popsanou možnost. Chci každému klientovi věnovat svou plnou pozornost a maximální kvalitu svých nápadů, dotazů i myšlení, za nejkratší možný čas – bez únavy a vyčerpání.

To nutně znamená, že musím omezit množství individuálních klientů, a tedy mít vyšší hodinové ceny. Na druhou stranu díky tomuto zaměření ke mně klient nechodí stejně dlouho jako v případě méně efektivních terapií. Celková suma peněz, kterou u mě zaplatí, je tak často podstatně nižší než za dlouhodobou terapii (která se může pohybovat v mnoha desítkách či dokonce stovkách hodin) s nižší hodinovou sazbou. Průměrný klient mě navštěvuje v jednotkách, nikoli desítkách hodin, a výjimkou nejsou ani smysluplné jednorázové konzultace.

Část svého času věnuji prospěšným/poradenským aktivitám i pro ty, kteří si platbu u mě nemohou dovolit (píšu veřejně přístupné články – dnes jich je k dispozici již několik stovek, na mém webu je zdarma k dispozici kniha o nastavení životního stylu/stabilizaci života, píšu do veřejné poradny na psychologii.cz, vystupuji na veřejných přednáškách a dalších akcích apod).

Pro klienty, kteří si nemohou dovolit za psychologa platit, jsou k dispozici kolegové v rámci sociálních nebo zdravotních služeb a neziskových organizací – často zdarma či za sníženou cenu.

Pokud máte další otázky, napište mi  soukromý dotaz.