Obecně o poradenství, psychoterapii a koučinku

 

Co je to psychologické poradenství, psychoterapie, koučink? Jaký je mezi nimi rozdíl?

V oblasti kariérního a psychologického poradenství volím přístup vždy na základě aktuálních potřeb a situace klienta a podle témat, kterým se chce věnovat. Naše setkání mohou mít podobu jednoho ze tří obecných přístupů nebo jsou nejčastěji spojením více z nich:

KOUČINK

Koučink je poradenská metoda, která se mimo jiné opírá o kladení specifických otázek klientovi. Klient přichází s konkrétními cíli, na kterých chce pracovat (případně je snadné takové cíle stanovit). Tyto cíle mají spíše konkrétní a více technický charakter (např. rozhodnout se mezi dvěma pracovními nabídkami, připravit se na hledání nové práce, poznat se a rozvinout v oblastech sociálních kompetencí, zjistit, jak skloubit své talenty a životní styl s požadavky okolí). Tím se liší od obecných, ale také hlubších terapeutických cílů (poznat více sama sebe, nalézt své povolání, nastartovat seberealizaci, zbavit se životní prázdnoty a demotivace). Koučink využívá specifickou metodologii, setrvává spíše “na povrchu” věcí, avšak právě proto přináší v těchto úzce definovaných hranicích také rychlé výsledky. Předpokládá se přitom, že v oblasti hlubších motivů či sebepoznání má klient jasno či v tuto chvíli do této oblasti nechce zasahovat.

PORADENSKÝ PŘÍSTUP

Psychologický poradenský přístup využívám u klientů, kteří chtějí nalézt řešení svých psychických problémů, prozkoumat oblasti související s jejich změnou, seberealizací,  kariérou nebo nadáním (chtějí ověřit, zda se hodí pro dané povolání, poznat či potvrdit své nadání, prozkoumat příčiny své nespokojenosti v životě, neví si rady, jak realizovat změnu, po které touží…). Jiní klienti primárně hledají spíše informace či potvrzení a zpětnou vazbu než hlubší práci na svém sebepoznání – chtějí zjistit, zda postupují správně ve svém kariérním plánování, zda jejich nápady na řešení svých psychických obtíží dávají smysl, zda jejich plány v oblasti změny životního stylu jsou realistické a podobně.

Používáme přitom celou řadu metod – od psychologického rozhovoru, přes experimentování, přehrávání rolí, po vypracování specifických úloh, nácvik důležitých situací se zpětnou vazbou (např. nacvičení přijímacího pohovoru), a samozřejmě je-li to žádoucí, rád poskytnu také informace, rady a názory nebo tipy, kde hledat dále.

PSYCHOTERAPEUTICKÝ PŘÍSTUP

Psychoterapeutický přístup není nijak striktně oddělen od přístupu poradenského – spíše na něj navazuje. Terapeutická práce je nejdelší, ale také – je-li úspěšná – přináší největší změny a dotýká se nejhlubších oblastí, jako je nalezení vhodného povolání a životního smyslu, osobnostní změna, odstranění tíživých psychických a emočních problémů, hluboké sebepoznání a s ním související seberealizace, změna životní a profesní role, změna chování a prožívání nebo uplatnění svých talentů a nadání. Můžeme se zabývat problematikou osobní identity a hodnot, emočních problémů a konfliktů v oblasti povolání i osobního života, existenciálními a spirituálními tématy, pocity prázdnoty v práci a životě, problematikou vyhoření a podobně.

Pro šíři těchto témat zde často opouštíme pouze oblast, ve které se typicky problém vyskytuje, a dotýkáme se také témat etických, filozofických, existenciálních či vztahových. V tomto přístupu vycházím ze současných, vědecky a prakticky ověřených psychoterapeutických metod a psychologických teorií (více o mém přístupu zde).