Změny podmínek pro starší (dlouhodobé) klienty od 1.1.2020

(Ukázat shrnutí změn)

Milí klienti,

rád bych oslovil všechny z vás, kteří ke mně v nedávné minulosti chodili/chodí na psychologické konzultace, a seznámil vás se změnami, které chystám od příštího roku. Chtěl bych vás o těchto změnách informovat takto dostatečně dopředu, abyste měli dostatek času na případné využití poradenství podle starých pravidel.

Pro ty z vás, kteří nemají čas číst dlouhé pojednání, přečtěte si prosím text až od odstavce “Co to pro vás znamená” v závěru tohoto článku. Budu však rád, pokud se seznámíte i s celým textem, kde popisuji i důvody této změny, kterou musím udělat, abych se dokázal věnovat dalším projektům, které chystám pro své klienty i další zájemce (tedy možná i pro vás).

Individuální poradenství a mé kapacity

Na rozdíl od mnoha svých profesních kolegů, pro které jsou individuální sezení s klientem hlavní náplní práce, se zabývám širším množství aktivit. Realizuji přednášky, workshopy, vzdělávací programy, píšu články a připravuji další projekty.

Individuální poradenství je pro mě nesmírně odměňující. Celý profesní život jsem směřoval k aktivitám, kde vidím konkrétní užitek. Individuální poradenství je v tomto skvělé: vnímám, jak se posunujete, jak nacházíme řešení. Dialog s klienty mi dává hluboký smysl – není to tlachání o ničem, jsou to hovory, které mají jasný cíl – hledat pro vás nápady, nový pohled, cestu. Díky zpětné vazbě zjišťuji, co funguje a co ne. Mohu mít neustále (díky tématům, která přinášíte) “prst na tepu doby” a vidět, co lidé řeší – a tomu přizpůsobovat svou nabídku služeb nebo témata článků.

Proto bych se s individuálním poradenstvím těžce loučil. Tato práce má však také své odvrácené stránky: především jsou to mé kapacity, které rychle spotřebuje. Tato služba není něčím, co mohu rozšířit po vzoru restaurace, která přikoupí pár stolů. Já jsem omezen časem, který klientům mohu dát. A protože zájem o mé služby roste, dostal jsem se do situace, kdy poptávka začala silně převažovat nad mými časovými možnostmi.

Poměrně dlouhou dobu jsem tuto situaci řešil tím, že jsem ukrajoval čas z jiných aktivit na úkor setkávání s klienty. Chápu totiž (sám jsem byl kolikrát v opačné situaci klienta), jak nepříjemné je, když bych měl říci – promiňte, mám plno, zkuste si zavolat za půl roku. Chci být klientům k dispozici, především těm, kteří se nikdy na psychologa neobrátili a činí svou první zkušenost – a chci, aby byla dobrá.

Toto ukrajování dosáhlo té míry, že už 1-2 roky nejsem schopen posunu v dalších pracovních projektech. Píšu pouze minimum článků, nevytvářím vzdělávací projekty, které mám naplánované. Rád bych napsal knihy, natáčel videa a propojoval psychologii s moderními technologiemi. Chtěl bych být díky tomu prospěšný i pro ty, kdo si individuální poradenství u mě nemohou dovolit – ať už kvůli ceně nebo vzdálenosti svého bydliště. Bohužel však mé kapacity pro takové rozvojové projekty jsou čím dál menší – právě díky rozšiřování individuálního poradenství. Proto jsem se rozhodl, že přijmu opatření k omezení doby, kterou trávím s individuálními klienty.

Svou současnou situaci bych mohl řešit několika způsoby. Rád bych vás seznámil s těmito možnostmi i s tím, proč volím poslední z nich (a proč ostatní nevolím) – abyste chápali, jaký je důvod změn, které se budou týkat i vás:

1. Sabbatical

První možností je vyhlásit sabbatical – tedy dát si půlroční či roční volno zcela bez individuálního poradenství, během kterého bych se věnoval pouze projektům, o kterých píšu výše. Taková možnost nic neřeší. Projekty, kterým se chci věnovat, nejsou jednorázového typu. Jsou to projekty (aplikace, vzdělávací programy, knihy), které chci rozvíjet celý zbytek života. Po ukončení sabbaticalu bych se vrátil do stejné situace.

Navíc chci být klientům k dispozici – i starším klientům, kteří třeba po několika letech chtějí jednorázově přijít, protože se u nich zhoršila situace či mají nové téma. Tyto klienty dobře znám, proto bývají i jednorázové konzultace účinné, protože rychle navazujeme na to, co už jsme probírali dříve. V případě sabbaticalu by tuto možnost neměli a museli by za jiným poradcem, začít od začátku…

2. Stop stav pro nové klienty

To je řešení, které volí mnoho mých kolegů. Oznámí: “Mám plno, musíte si počkat, až se mi v rozvrhu uvolní místa”. A toto čekání může trvat měsíc nebo půl roku. To je přirozeně první řešení (a asi jediné možné), které se nabízí u kolegů primárně poskytujících dlouhodobou psychoterapii. Do té docházíte pravidelně každý týden třeba v pondělí v 10.00, a je jasné, že pokud se takto psychologovi obsadí rozvrh, nemůže s tím nic udělat. Jediným řešením by bylo omezit počet hodin, který nabízí každému klientovi k návštěvě, ale to v psychologii obvykle neděláme, protože délka psychologické práce je vysoce individuální a nedá se odhadnout dopředu.

Můj styl práce ale není především zaměřen na dlouhodobou terapii nebo dlouhodobý koučink, i když s některými z vás se vídám dlouhodobě. Sami však víte, že v tom případě se snažíme domlouvat v menších frekvencích setkání než je standardní 1x týdně nebo 1x za 14 dní, jak tomu bývá v případě dlouhodobých psychoterapií.

Takovou intenzivní dlouhodobou psychoterapií se nezabývám – a to ze dvou důvodů:

  • Mám pochybnosti o její efektivitě u mnoha klientů, u kterých není nutná a vlastně ani žádoucí (netrpí natolik závažnými psychickými poruchami, které by si vyžadovali tuto intenzitu). Hrozí totiž, že si potom budeme chodit do terapie spíše “pokecat”, že klient bude celý týden shromažďovat zážitky, o kterých budeme v pátek “mluvit”, že terapeut bude díky dlouhodobosti a intenzitě vztahu už vlastně klientův nejlepší kamarád a terapie se tak stane nebezpečnou náhražkou sociálního života a sociálních vztahů. Co se nestihne dnes, doděláme příště. Efektivita klesá. Na vše je spoustu času. Takto pracovat nechci.
  • V případě jiných klientů (především se závažnějšími psychickými poruchami – závislostmi, psychózami, těžkými neurózami či poruchami osobnosti), u kterých je dlouhodobá intenzivní terapie naopak nutná, zase platí, že s těmito typy klientů typicky nepracuji – nejsem klinický psycholog a nesoustředím se na léčbu psychických poruch. Zabývám se především rozvojovou částí psychologie, tzv. pozitivní psychologií, a v případě psychoterapie spíše lehčími psychickými problémy a poruchami, které takto intenzivní práci nevyžadují.

Domnívám se, že můj styl práce nejvíce svědčí právě těm klientům, kteří se přicházejí buď jednorázově poradit, nebo kteří přijdou třikrát či pětkrát a pak aplikují, co jsme odhalili, nebo kteří chodí dále, ale později rozvolní frekvenci setkání. Pokud bych zavedl stop stav pro nové klienty, byl by to právě tento typ jednorázových a krátkodobých klientů – na které se chci především specializovat – kterým bych zabránil v návštěvě a ve spolupráci.

Stop stav bych tedy z výše uvedených důvodů nerad zaváděl, nicméně zůstává otevřen jako možnost, pokud by opatření, pro která jsem se rozhodl (viz bod 5) nedokázala ani tak regulovat množství klientů. V tomto případě už bych nechtěl dále regulovat množství klientů ještě vyšší cenou (ta už dosahuje stropu únosnosti), a musel bych zvolit stop stav – protože ostatní zbývající možnosti (možnosti 1, 3 a 4) povaze psychologické práce neodpovídají.

3. Kdo se dříve objedná, dostane dříve termín.

Pokud bych využíval této strategie, mohl bych přijímat nové klienty i plánovat další setkání starým klientům – naplánovali bychom vždy příští setkání, dokud by se mi nezaplnil kalendář. Pak by ale nastala chvíle, kdy bych pravidelného klienta nemohl objednat na příští setkání za rozumnou dobu, protože bych měl plno.

A tím by začala trpět střednědobá práce s klienty (na kterou se specializuji, tedy typických 3-10 setkání), kdy pravidelné časové úseky v horizontu týdnů jsou podstatné. Pokud bychom se viděli kvůli obsazenosti mého kalendáře až po dvou měsících, ale vhodné by bylo vidět se po 2 týdnech, zapomněli bychom to důležité a začínali od začátku. Tento systém je tak možný u poradenství, ve kterém nenavazujeme v příští hodině na předchozí – a v psychologii se proto nepoužívá (používají jej například kadeřníci, chirurgové při neakutních operacích nebo švadleny – tedy ve službách, které vytvářejí jednorázový produkt a které lze plánovat dostatečně dopředu).

4. Omezení počtu hodin u starších klientů

Jak jsem poznamenal výše, v psychologii se tohoto způsobu příliš nedá použít pro individuálnost tempa každého klienta i rozmanitost stylů, s nimiž řešíme svá témata. Omezení absolutním počtem hodin je tedy nesmyslné – navíc staré klienty vídám rád, vidím jejich posuny často během několika let, to je velmi odměňující a domnívám se, že i oni si tohoto způsobu práce cení.

Musel bych tedy vymyslet systém, který by u dlouhodobých psychologických klientů omezoval spíše počet návštěv v čase (např. že mohli přijít jen jedenkrát za 2 měsíce). To bylo ale v množství různého typu klientů bylo administrativně složité hlídat (z důvodu diskrétnosti nechci tuto administrativní práci předávat třetí osobě, proto ji potřebuji mít co nejjednodušší, aby mi nespotřebovala další čas). Navíc problém samotný takové omezení neřeší, jen oddálí – místa by se mi staršími klienty na úkor novějších zaplnila stejně (byť by každý z nich byl například v rozmezí minimálně dvou měsíců), akorát by toto zaplnění trvalo o něco déle. Ale došlo by k němu stejně.

5. Zdražení a sjednocení podmínek

Současné podmínky mého poradenství, které platí cca 10 let, zaručují každému klientovi cenu, jako platil během své první návštěvy. Někteří klienti, ať už ke mně chodí dlouhodobě nebo se zastaví 1x za rok, tak platí třeba podstatně nižší ceny třeba z roku 2012. Tyto nižší ceny však znamenají (ve srovnání s cenami, které platí nový klient) přirozeně motivaci chodit častěji.

Současná pravidla tak preferují dlouhodobost a zvýhodňují (a motivují) dlouhodobou spolupráci. Původně jsem je právě takto zamýšlel, na dlouhodobou práci jsem se chtěl primárně zaměřit. Během let jsem však při práci se stovkami klientů zjistil, že největší přínos dokážu dát spíše během krátko- či střednědobé spolupráce. To jsem reflektoval ve svém přístupu (a popisu svých služeb) i v domlouvání termínů se staršími klienty – ale nikoli v cenových podmínkách.

Sjednocení podmínek – tedy stejná částka, kterou budou platit klienti bez rozdílu doby, kterou ke mně chodí, bude mít samoregulační efekt:

  • Dlouhodobí klienti možná pečlivěji zváží frekvenci, se kterou se setkávat. Tuto frekvenci typicky nechávám spíše na klientech, protože nemohu znát množství témat, která se během času nastřádají. Je nám však jasné, že psychologicky zde hraje roli i cena. Platí-li klient za jedno sezení více, bude mít tendenci spíše omezit počet návštěv.
  • Někteří starší klienti díky této změně pravděpodobně zkrátí dobu poradenství nebo se rozhodnou v něm nepokračovat.
  • Noví klienti získají více prostoru (termínů) na objednání a poměr krátko- a střednědobých klientů se tak zvýší.

Nejedná se mi v žádném případě o to, dlouhodobé klienty vyřadit – pokud by tomu tak bylo, volil bych výše nastíněnou možnost omezit délku terapie počtem hodin. Potřebuji vymyslet systém, který bude samoregulující a vyváženě rozhodne o poměru mezi staršími a novými-střednědobými klienty, kterým chci vytvářet dostatek prostoru. Nejlepším nástrojem je podle mě rovná cena pro každého. Proto jsem se rozhodl tento systém přijmout.

Toto srovnání cen se mi navíc jeví jako relativně “spravedlivá” cesta – jistě ne z hlediska příjmů jednotlivých klientů, ale spíše z hlediska přístupu k mé službě, kde noví klienti jsou dnes oproti starším znevýhodnění vyšší cenou a taky menší nabídkou volných termínů.

Kromě vyrovnání cen pro všechny klienty také zdražím poradenskou hodinu. To jsem učinil už od 1.7.2019 (v ceníku jsou uvedeny už tyto nové, aktuální ceny, které zůstanou i po 1.1.2020). Díky těmto vyšším cenám se mi snad podaří uspokojit všechny klienty s relativně brzkými termíny, protože předpokládám, že důsledkem vyšších cen bude menší počet objednávek/mírný pokles zájmu o mé služby. Tato dvě opatření mi tak umožní docílit stavu, že budu moci věnovat individuálním klientům pouze část své týdenní hodinové dotace (tedy menší část, než jim věnuji dnes) z důvodů, které nastiňuji v úvodu tohoto článku, ale zároveň budu moci udržet objednací dobu v rozumném horizontu, což je pro mé chápání poradenství podstatné.

Věřte mi, že jsem o výhodách a nevýhodách této i o všech ostatních možnostech důkladně mnoho měsíců přemýšlel a že tuto poslední alternativu volím po pečlivé volbě. Případně s vámi rád během setkání další nevýhody ostatních možností (z hlediska psychologické práce) osobně rád proberu. Chápu však, že pro někoho může taková změna znamenat zásadní změnu podmínek mé služby (očekávání, spokojenosti), a proto ji chci oznámit takto dostatečně dopředu – jak ukážu dále, tyto změny vás mohou zasáhnout až cca za rok ode dnešního data.

Co to pro vás znamená

  • Při poradenství, které stihnete absolvovat do konce roku 2019, se nic nemění a vše zůstává při starém, jak jste zvyklí.
  • Od roku 2020 (k 1.1.2020) přestane platit pravidlo, že klienti platí vždy tu cenu, kterou platili při své první konzultaci (tedy že jsou cenově zvýhodněni oproti novým klientům). Pro všechny klienty (staré i nové) bude platit vždy stejná, aktuální ceníková cena – a to při jednorázové platbě i předplatném.
  • Stávající předplatné (už provedené/zaplacené nebo provedené do konce roku 2019) zůstane v platnosti, dokud jej nevyčerpáte – můžete jej vyčerpat kdykoli v budoucnu (samozřejmě nebudete nic doplácet). Budete-li si však po vyčerpání předplatného chtít pořídit další předplatné (po 1.1.2020), bude již za novou cenu.

Co to konkrétně znamená pro různé typy starších klientů?

  1. Chodíte-li ke mně bez předplatného a platíte si po každé hodině a budete-li chtít přijít i v roce 2020 a dále, budete od 1.1.2020 platit jednotnou ceníkovou cenu (nikoli vaši původní cenu).
  2. Pokud máte předplaceno, tyto předplacené hodiny vám registruji do té doby, dokud je nevyčerpáte – a můžete se kdykoli objednat (cena za tyto už předplacené hodiny se samozřejmě měnit nebude). Nemusíte je tedy využít do konce roku 2019, ale kdykoli v budoucnu. Co si předplatíte, máte prostě u mě rezervováno a je časově neomezeno.
  3. Pokud vyčerpáte své předplatné do konce letošního roku, můžete si (bude-li to stále ještě v roce 2019) předplatit balíček dalších 5 hodin za vaši současnou cenu, kterou platíte. Zdražení se jej nebude týkat. A tyto předplacené hodiny můžete využít kdykoli v budoucnu (viz bod 2).
  4. Klienti, kteří ke mně již chodí a platí jednorázově, si rovněž mohou předplatit 5 hodin konzultací dle cen, které platily při jejich první návštěvě (pokud to provedou do konce roku 2019). Tyto předplacené hodiny mohou využít kdykoli v budoucnu (viz bod 2)
  5. Pokud/až vyčerpáte své předplatné v roce 2020 (a dále), bude další předplatné možno pořídit už jen za nové, jednotné ceny.
  6. O každém případném zvýšení cen v budoucnu budu klienty informovat s dostatečným (minimálně čtvrtletním) předstihem.

Snažil jsem se vymyslet tato opatření tak, aby zaručila dostatečně dlouhou přechodovou dobu. Pokud si předplatíte 5 hodin těsně před koncem roku 2019 a z tohoto nového předplatného byste přišli na konzultaci jednou měsíčně, budou pro vás nové ceny platit až od poloviny roku 2020, kdy vyčerpáte toto předplatné. Tedy až skoro za rok od dnešního dne. Tímto dlouhým přechodovým obdobím chci vyjít vstříc i těm z vás, kteří příp. s takovou změnou nebudou souhlasit, abychom jednak měli dostatek času společně pracovat ještě za starých podmínek, příp. aby mohli tito klienti bez časové tísně najít nebo vyzkoušet jiného poradce.

Znovu chci na závěr shrnout, proč celou tuto změnu dělám: Potřebuji získat čas na další aktivity, kterými chci nabídnout svou pomoc širšímu spektru klientů (i mimo Prahu, i sociálně/ekonomicky znevýhodněným klientům…) Od roku 2020 začnu postupně nabízet tři typy aktivit:

  • individuální poradenství
  • workshopy pro malé skupiny (stejně jako dnes)
  • a nově přednášky pro širší publikum (cykly přednášek), které budou dostupné i v online verzi.

Kromě toho budu postupně rozvíjet online kurzy, psychologické aplikace a psát nové cykly článků a knihy (neočekávám však, že by tyto nové texty a produkty byly hotové dříve než někdy v roce 2021). Věřím, že z této širší a pestřejší nabídky budete mít prospěch také vy, mí stávající klienti.

Zachovejte mi prosím přízeň a budete-li mít jakékoli dotazy, ozvěte se.

Děkuji moc za pochopení

Váš Dalibor Špok
(červenec 2019)