Pokud vás teoreticky zajímají rozdíly mezi psychologickým poradenstvím, psychoterapií a koučinkem, pak v tomto článku naleznete více informací. Pokud však váháte “na co se objednat”, pak (alespoň u mě) nemusíte.
Výběr vhodného přístupu by totiž měl být zodpovědností psychologa, nikoli vaší. V restauraci si objednáte jídlo, na které máte chuť, a nezajímají vás konkrétní technologické postupy, kterými jsou ingredience připraveny. Dobrý kuchař by se vás neměl přijít zeptat, na kolik má rozpálit olej. Má to umět a neobtěžovat tím hosty.
Při konzultaci u psychologa je důležité především vědět (nebo společně s ním přicházet na to), na čem chcete pracovat. Vhodné přístupy zvolíme v závislosti na této vaší zakázce.
V dalším textu popisuji, jak k uvedeným třem metodám přistupuji já osobně. Chápání jiných odborníků se samozřejmě může lišit, někdy i výrazně.
Tři akcenty, které kombinuji dohromady
Naše setkání mohou mít podobu jedné ze tří forem – koučink, poradenství nebo psychoterapie – nebo jsou nejčastěji spojením více z nich. Ostrá hranice mezi nimi neexistuje, jedná se spíše o kontinuum metod, které fungují na na pomyslné ose:
rychlost/malá oblast/menší životní a pracovní rozhodnutí — delší doba/mnoho oblastí/hlubší osobnostní změny
Takto by to alespoň mělo být většinou či teoreticky. Koučink se zaměřuje spíše na jasně definované oblasti a otázky, psychoterapeutická metoda mívá za cíl hlubší změnu osobnosti. Samozřejmě ale, že výjimky existují a někdy je to přesně naopak:
- Známe “krátkou” psychoterapii, která vám může pomoci za hodinu či za dvě, rychleji než koučink.
- Někdy se díky koučovacím otázkám můžete dobrat k většímu životnímu vhledu (a následné změně) než po desítkách hodin psychoterapie.
- A tak podobně.
Často se stává, že začneme pracovat v jednom stylu, ale používáme také prvky jiného, nebo z jednoho stylu přejdeme do jiného, jak se v dané oblasti klient posunuje: Začneme například terapeuticky řešit klientovu úzkost, po nějaké době se jeho emoční stav upraví a objeví se nové otázky (vztahy, kariéra, životní styl), pro které je třeba vhodnější poradenský nebo koučovací přístup.
Koučink
Koučink je poradenská metoda, která se mimo jiné opírá o kladení specifických otázek klientovi. Klient přichází s konkrétními cíli, na kterých chce pracovat (případně je snadné takové cíle stanovit). Tyto cíle mají spíše konkrétní a technický charakter (např. rozhodnout se mezi dvěma pracovními nabídkami, připravit se na hledání nové práce, poznat se a rozvinout v oblastech sociálních kompetencí). Tím se liší od obecných, širších, ale také hlubších terapeutických nebo poradenských cílů (poznat více sama sebe, nalézt své povolání, zbavit se životní prázdnoty a demotivace).
Koučink využívá specifickou metodologii, setrvává spíše “na povrchu” věcí (neptá se tolik na hluboké souvislosti a příčiny), avšak právě proto přináší v těchto úzce definovaných hranicích také rychlé výsledky. Obvykle pomáhá odhalit to, co už je často klientovi ve znalostech či zkušenostech k dispozici, pouze je třeba tyto prvky nově zkombinovat nebo nahlédnout jinak, případně odstranit bariéru (nejčastěji strach, fixaci, nevíru atd), která lepšímu uvědomění těchto již existujících informací, zkušeností či přesvědčení brání.
Pokud tyto prvky (zkušenosti, informace, preference) zatím klientovi k dispozici nejsou, musíme je teprve postupně vytvořit – a tedy použít některého z “hlubších” přístupů – poradenského nebo terapeutického, v kombinaci např. s experimentováním, behaviorální změnou, zkoušením nových alternativ.
Při čistém koučinku, jak jej nabízejí (měli by nabízet) kouči bez psychologického vzdělání, se tedy předpokládá, že v oblasti hlubších životních motivů, osobnosti či sebepoznání má klient jasno nebo do této oblasti nechce zasahovat. V mém podání je koučink vždy propojený alespoň částečně s následujícími metodami:
Poradenský přístup
S čím klienti přicházejí
Psychologický poradenský přístup je vhodný pro klienty, kteří chtějí například nalézt způsoby řešení svých psychických problémů, prozkoumat oblasti související s vlastní změnou, uvažovat nad překážkami seberealizace, analyzovat kariérní situaci nebo rozvinout nadání.
Někdy se klienti potřebují podívat na svou situaci prostě jinýma očima – změnit postoj k ní, uvidět ji trochu jinak, a tím v ní spatřit také nové možnosti.
Jindy potřebují získat mnoho nových zkušeností, promyslet důkladněji nějakou oblast, vydat se někam, kam se obávají… a potřebují někoho, kdo by jim pomohl na tuto cestu vyrazit.
Jiní klienti primárně hledají spíše informace či zpětnou vazbu, nikoli hlubší práci na svém sebepoznání. Chtějí zjistit, zda postupují správně ve svém rozhodování, zda jejich nápady na řešení dávají smysl, zda jejich plány v oblasti změny životního stylu (nebo třeba vstupu do podnikání) jsou realistické a podobně.
V jiných případech chtějí klienti prozkoumat nějakou oblast do hloubky – bavíme se o hledání povolání, o spiritualitě, o smyslu nebo etice. Zabýváme se konflikty v oblasti osobního života i povolání, pocity prázdnoty nebo naplnění v práci a životě, problematikou vyhoření a podobně. Podobně se můžeme bavit o produktivitě či o technologiích a o jejich využití v duševní práci. Záleží na daném odborníkovi, v kolika pod/oblastech dokáže podobnou poradenskou expertízu nabídnout a kam všude tedy kromě “čisté” psychologie zavítat.
Všechny tyto potřeby klientů jsou platnou součástí poradenského přístupu. Psycholog v něm vystupuje částečně jako sparing partner či trenér, částečně jako zdroj informací, expert či – odtud název směru – poradce, který se setkal ve své praxi s mnoha podobnými situacemi a je proto schopen poradit klientovi nejlepší další směr.
Metody, informace a rady
Používáme přitom celou řadu metod – od rozhovoru a vyprávění, přes společné zamýšlení a prozkoumávání různých idejí a nápadů, přes experimentování, zkoušení a testování různých možností, po vypracování specifických úloh nebo nácvik důležitých situací.
Často klientům doporučuji (učím je) metody, které mohou především sami aplikovat mimo sezení. Filozofie konzultační hodiny není nutně ta, že to nejdůležitější z hlediska vašeho posunu se děje “během této hodiny”. Je to podobně, jako když se setkáte třeba s učitelem na kytaru. Vysvětlí vám, jak máte cvičit dále – ale to podstatné děláte mezi hodinami: cvičíte, hrajete. V psychologii je to často podobně a během konzultačních hodin přicházíme na to, co lépe dělat v běžném životě, abyste tam se svou oblastí pohnuli.
Je-li to žádoucí, rád poskytnu také informace, svůj psychologický nebo osobní pohled na celou situaci nebo tipy, kde hledat dále.
Rozhodně se nedomnívám, že psycholog “nikdy neradí”, jak zní jedno klišé rozšířené právě mezi psychology. Věřím naopak tomu, že někdy je dobrá rada nebo informace právě to, co klient nejvíce potřebuje.
Poradenský (konzultační) přístup využívám z uvedených metod ve své praxi nejvíce. Je podle mé zkušenosti pro seberozvoj, osobní změnu a rozhodování nejefektivnější: Je dostatečně hluboký (na rozdíl od koučinku), ale je také dostatečně rychlý a hlavní část aktivity a zodpovědnosti nechává na klientovi (na rozdíl od psychoterapie), což je v souladu s tím, jak vidím podstatu tohoto typu psychologické služby.
Psychoterapeutický přístup
Psychoterapeutický přístup není striktně oddělen od přístupu poradenského – spíše na něj navazuje. Terapeutická práce je nejdelší, ale také přináší největší změny osobnosti. Tradičně je psychoterapie zaměřená na odstranění psychických, vztahových, osobnostních a emočních problémů a poruch, ale často se její metody využívají i pro hluboké sebepoznání, osobnostní proměnu a znalost vlastních motivů a vzorců jednání, které nám později mohou pomoci v rozhodnutí pro kvalitnější životní volby.
Můžeme se zabývat problematikou osobní identity a hodnot, způsobů vlastního prožívání, odstraňování emočních problémů, řízení vědomí. Vždy však obvykle (v mém pojetí) pracujeme s:
- vědomím (uvědomováním, jeho zlepšováním a řízením)
- chováním (a jeho modifikací)
- návyky a přesvědčeními,
- a prostředím.
Intenzivní psychoterapii (např. 1x/týdně nebo 1x/14 dní pravidelně po delší dobu) nenabízím. Pro běžný seberozvoj není podle mého názoru tak velká intenzita vhodná (soustředíme se pak více na naše setkávání než na váš život mezi nimi). Pro hloubkovou psychoterapii (odstraňování emočních, vztahových a dalších problémů; léčba traumatu, závislostí či poruch osobnosti; hluboká práce na osobní změně, dlouhodobý doprovod obtížným životním zráním a změnou atd.) je tato frekvence nutná nebo užitečná, nicméně těmito oblastmi se nezabývám. (Více informací najdete zde.)
Je-li to potřeba, jdeme dále
Během konzultací prostřednictvím všech uvedených metod často opouštíme oblast psychologie, a dotýkáme se také témat etických, filozofických, existenciálních, spirituálních…. nebo klidně společenských, politických, ekologických či technologických.
Nejsem uzavřen do hranic “pouze psychologického” pohledu a rád své širší perspektivy nabízím i klientům. Záleží ale samozřejmě na nich, zda do nich chtějí vstoupit – nikoho do nich netlačím, ale rád své pohledy nabídnu. Někdy totiž může být zdánlivý psychologický problém spíše problémem v důsledku nepochopení nebo neznalosti na některé z těchto jiných rovin.
V této nabídce se však už samozřejmě jednotliví odborníci od sebe výrazně liší, podle své orientace, zájmu a vzdělání.
- Pokud by vás zajímalo, z čeho konkrétně vycházím a čemu dávám přednost ve své psychologické praxi já, bližší informace najdete na těchto stránkách.
- Budete-li mít jakékoli dotazy ke způsobu, kterým pracuji, nebo co v konzultacích nabízím, podívejte se prosím na stránky o poradenství, případně mi napište.
EDIT: 2024/07 výrazná editace textu, 2012/08 první verze