Ze seznamování se často dělá velký problém. Předkládají se nám rozmanité typologie, poučky a pravidla… Na touze člověka po blízkosti se vystavěl skvělý byznys. Ženy a muži jsou přece z jiných planet. Jedni fungují takto a druzí prý úplně jinak. Mužský mozek, ženský mozek. Zásady komunikace! 5 pravidel prvního rande. 10 pravidel druhého rande. To vše je třeba dokonale znát, než vstoupíte na hřiště, na kterém zvítězí pouze připravení!
Pokud zrovna partnera nemáte, hrozí, že svou situaci přičtete NEZNALOSTI tohoto mýtického procesu. Místo toho, abyste dělali, co je potřeba – tedy nesnadno se seznamovali – vstoupíte do nekonečné spirály “sebezlepšování”, hltání knih a návodů nebo dokonce placení seminářů, které ve vás tento nebezpečný názor podpoří: Že seznamování je teoreticky i prakticky komplikovaná záležitost a že teprve až se v ní zlepšíte, máte šanci. Nebo až si uklidíte v sobě. Nebo až budete vědět, kdo jste. Až všechno uzavřete. Až určíte svůj osobnostní typ v nejnovější typologii.
Nikoli a je to přesně naopak.
Seznamování je pouze těžké
Seznamování je zcela jednoduchá věc. Někam jdete – tam kde jsou jiní lidé, než zatím znáte – a v tomto jiném prostředí s těmito druhými něco děláte a u toho komunikujete. To je vše. Seznamování totiž není komplikované. Je pouze těžké.
To, co činí seznamování těžké, je fakt, že je emočně obtížné:
- Že je to riskantní situace, která s sebou přináší mnoho stresu, potenciálního neporozumění, zranění, pochybování, výsměchu, obnovení starých traumat a mnoha dalších nepříjemných pocitů.
- Že se často budete muset bavit s někým, kdo k vám nezapadá a kdo bude mluvit o věcech, které vás nezajímají nebo způsobem, který vám nevyhovuje.
- Že vy sami budete chybovat a často představovat úplně jinou podobu svého já, než kterou byste rádi prezentovali ve svých dokonalých fantaziích.
- A že dokonce – pokud budete brát seznamování vážně – takových situací menšího porozumění a větších chyb budete zažívat mnohem více než situací velkého romantického splynutí duší.
Zdaleka teď nehovořím pouze o seznamování partnerském. Platí to o setkání s jakýmikoli novými lidmi. Ale soustřeďme se zde jen na seznamování partnerské.
Géniové seznamování
Je ironií, že mnozí dávají přednost “seznamování se” spíše s důvody, proč jim skutečné seznamování nejde. Hltají záplavy blogů, statusů, teorií a vzdělávacích nebo konejšivých videí.
Máme-li trochu fantazie, můžeme snít o tom, že někde existují dokonce géniové seznamování a že se můžeme stát právě někým takovým. A že vám v tom nová příručka, kurz nebo workshop pomůže.
Mám pro vás tajemství: Géniové seznamování jistě existují. Je jich ale přesně stejně, jako géniů matematických či hudebních. Opravdu si myslíte, že musíte být jedním z nich, abyste si vypočetli trojčlenku nebo si zazpívali?
Uzavřeni v pasti perfekcionismu, útěšných fantazií a ve snaze zabránit nepříjemnému prožívání/risku/chybám/stresu/prožitku vlastní nedokonalosti odložíme cestu do společnosti (na přednášku, na koncert, do nového klubu, na seznamovací akce, na rande na slepo…) na zítra. A mezitím si myslíme, že se přebudujeme a počkáme, až budeme lepší. Až zjistíme, kdo jsme. Až staré rány přebolí… Až zalajkujeme všechna moudra o vztazích na sociálních médiích. A pak – jiní a připravení – oslníme.
Traumata a introverti
Nebo se nabízí varianta psychologicky ještě rafinovanější – hra na nerozpoznaného introverta. Na trauma. Na osobnostní výjimečnost. Na hypersenzitivní osobnost. Na ADHD, kvůli kterému si nezapamatuji nic z toho, co mi druhý u stolu říká. Proto je pro mě seznamování tak obtížné!
Nechci shazovat tyto důvody. V mimořádně úzkém výseku případů mohou skutečně platit. A pak je třeba je řešit. Otázka ovšem je, zda je to zrovna váš případ. Je to skutečně tak silná introverze, výjimečnost nebo citlivost, která vám brání se seznamovat s druhými lidmi? Nebo vám v komunikaci a nalézání nových sociálních příležitostí spíše brání vaše nechuť vstupovat do toho, co je obtížné?
Jediný způsob, jak se v seznamování můžeme stát lepší, je prostřednictvím reálných vztahů, reálné komunikace, tedy prostřednictvím samotného seznamování. A koneckonců pouze pobývání v reálných vztazích je hlavní způsob, jak poznat, kdo skutečně jsme, jak se naučit pohybovat ve své introverzi a citlivosti, jak ovládnout ADHD a jak překonat staré rány a traumata.
Jak se tedy seznamovat?
Pobývat s novými lidmi.
Vykonávat nové aktivity, které mě zajímají.
Vstupovat do nových prostředí, míst, rolí a činností, kde tyto nové lidi a aktivity potkáme.
A někde během toho všeho se s druhými také seznamovat.
Pokud tak nečiníme – často, celoživotně, obtížně a v malých krocích – tak sociálně chřadneme. Posilujeme kruh stagnace, izolace, výmluv, fantazií nebo dokonce paralýzy, který nám nakonec v tomto seznamování zabrání.
Tento začarovaný kruh obvykle nepřekonáte lepší psychoterapií a dalším kurzem. Ale tím, že někam půjdete. Pobývat. Vykonávat. Vstupovat. A během toho se také trochu seznamovat.