Dnes vám přináším čtyři krátké a důležité body k tématu změny. Když se nad nimi hlouběji zamyslíte, jsou vlastně samozřejmé. Ale právě proto na ně tak často zapomínáme…
1. Pokud budete jen pokračovat v tom, co už děláte, budete jen více to, co už jste
Pokud budete především tam, kde už nyní jste, dělat věci, které už tam děláte, stýkat se tam s lidmi, se kterými se už stýkáte, v množství, které jste už nastolili… pak budete právě a čím dál více to, co nyní jste. Budete tento člověk, tato témata, tyto slabiny, tyto silné stránky, tyto myšlenky, tyto problémy.
Protože to, co jste, je výslednicí toho, co děláte. Chcete-li něco z toho změnit, není lepší místo, kde také začít, než změnit něco venku. Neznám více logickou a více přehlíženou (protože nepříjemnou) psychologickou pravdu, než je právě tato. Protože vnější změna je risk. Uvidí ji druzí. Někdo s ní bude nesouhlasit. A tak se raději chceme měnit “uvnitř” a hledat ty nejlepší způsoby, jak se nejprve přenastavit nebo jak si být jistý. Jenomže takto to nefunguje, takto se nikdy nezměníme.
2. Psychologie není o “uvnitř”, ale o dobrém životě
Psychologie není jen o “uvnitř” (naší mysli), stejně jako medicína není jen o “vně” (našem těle). To jsou redukce, která nám škodí. Psychologie je také odpověď na otázku, jak žít co nejlepší, hluboký, smyslupný život. A ten se zdaleka nežije jen uvnitř, ten je doslova definován tím vnějším – našimi vztahy, životním stylem, místem, kde žijeme, prací, kterou vykonáváme, naším chováním, koníčky, zvyky…
3. Neotálejte s vnější změnou, až bude uvnitř připraveno
Se změnou vnější není možné otálet a čekat nejprve na změnu vnitřní. Tedy až se vám bude chtít a vše bude jasné. Až ucítíte, že je to ono a co vlastně je třeba udělat.
Pokud každé ráno v posteli čekáte “až se vám bude (uvnitř) chtít vstát”, daleko to v životě nedotáhnete. Lepší je (vnějškově) jakkoli vstát, třeba i se značnou rozmrzelostí, a až později a během dne sbírat chuť na to, pracovat, užívat si a žít. Tato chuť je důsledek toho, co dělám, nikoli předpoklad a podmínka, že se do toho, co má smysl, pustím teprve poté, až mi uvnitř zasvítí patřičná emoce. To je falešná psychologická kauzalita. Psychika funguje v kruzích, nikoli úsečkách.
4. Anonymní alkoholici to vědí
Anonymní alkoholici, tedy terapeutická komunita lidí, kteří se zbavil závislosti na alkoholu, to vyjadřuje ještě jednodušeji:
“Definice blázna je dělat věci stále stejným způsobem a očekávat od toho odlišné výsledky.”