💁♂️ Zde najdete jednoduchou posuzovací škálu, která vám umožní prozkoumat, zda vy nebo vaší blízcí patří do skupiny tzv. intelektově nadaných dospělých ↓
Úvod k dotazníku
Nadání u dospělé osoby lze posuzovat za pomocí výkonových (inteligenčních) testů a sebeposuzovacích škál (či dotazníků).
(Přečtěte si prosím, o jakém specifickém vymezení nadání zde hovoříme, nemáme zde na mysli běžné pojetí nadání/talentu jako hudební, sportovní vlohy apod. Někdy se o tomto typu nadání hovoří jako o intelektovém nadání.)
Vztah mezi inteligencí, vysoce citlivou osobností a intelektovým nadáním
Diagnosticky platí, že:
Intelektové nadání = vysoká inteligence + další vlastnosti nadaných dospělých
Neboli: Vysoká inteligence je diagnostickým předpokladem pro určení intelektového nadání, ale není pro něj dostačující. Existují vysoce inteligentní osoby, které nemají níže uvedené vlastnosti a nespadající tak do kategorie “intelektově nadaných dospělých”. (Zde se ukazuje nešikovnost pojmu, protože to neznamená, že by neměly významný potenciál, ale jen že nemají některé další ne-intelektové vlastnosti, které ztotožňujeme v psychologii s nepříliš vhodným pojmem “nadané osoby”).
Je také možné, že existuje skupina lidí, na kterou sedí mnoho vlastností takto vymezeného nadání, ale která neskóruje v inteligenci na nejvyšších příčkách. Jedná se pak možná o skupinu blízkou kategorii tzv. vysoce citlivých jedinců (highly-sensitive person, HSP). (Hovoříme opět o specifickém termínu, nikoli o tom, že ostatní lidé nejsou v nějaké oblasti velmi citliví).
Je možné, že intelektově nadaný dospělý je vlastně vysoce citlivý jedinec (HSP), který je zároveň vysoce inteligentní. Intelektové nadání by tak bylo jakýmsi průnikem dvou vlastností – vysoké inteligence a vysoké citlivosti.
Je ale také možné, že vlastnosti intelektového nadání a vysoce citlivé osoby nejsou totožné, pouze se dosti překrývají, a že jejich (mozková) podstata bude jiná. Zatím nevíme a pro praktické účely dobrého života to není ani podstatné. Další bádání nechme vědcům a teoretikům.
Diagnostika nadání
Pokud má někdo zájem objektivněji určit, zda spadá do kategorie nadaných dospělých, musel by – z výše uvedených důvodů – diagnosticky absolvovat jak test inteligence, tak posouzení nadání.
Inteligenční testy jsou pro případné zájemce poměrně dobře dostupné (skoro každý poradenský nebo klinický psycholog vám umožní jejich vyplnění a podá vám zpětnou vazbu).
Sebeposuzovací škály v češtině však chybí, proto zde jednu uveřejňuji.
Úvod k sebeposuzovací škále intelektového nadání.
Jedná se pouze o orientační pomůcku, která nemůže sloužit (jako jediná) k jednoznačné diagnostice nadání. Lze ji využít k obecnému průzkumu nadání vlastního či druhých osob nebo jako zdroj otázek a témat pro takový průzkum.
- Uvedený dotazník nemá stanovené normy. Není tedy stanoveno, při kolika kladných odpovědích již hodnocená osoba spadá do kategorie nadaných osob. Čím více kladných odpovědí “spíše ano-ano” nebo odpovědí typu “často-velmi často”, tím výrazněji se rys nadání projevuje. Při více než polovině či dvou třetinách výrazně kladných odpovědí se o nadání jedná dost pravděpodobně.
- Protože mnohé výpovědi odkazují na poměrně běžné vlastnosti nebo vlastnosti sociálně žádoucí (a v dotazníku chybí naopak vyvážené množství sociální méně žádoucích kategorií), odpověď by měla vyjadřovat, zda se jedná o extrémně silný nebo daleko výraznější projev než u většiny populace, nikoli, zda danou vlastnost “občas máme”. Obecně popisovanou vlastnost či nějakou její míru má většinou každý.
Obojí je důvod, proč se nejedná o vědecký, diagnosticky použitelný dotazník, ale o orientační pomůcku, vhodnou např. k dialogu s poradcem, objevnému rozhovoru s přítelem či k introspekci. Bohužel na lépe zkonstruovaný dotazník jsem nenarazil (a mým primárním zájmem není psychodiagnostika). Protože mě klienti žádali o podobný soupis, převedl jsem alespoň tuto verzi.
Dotazník (intelektového) nadání
Jednotlivé výpovědi lze posuzovat např. na škále
- NE — SPÍŠE NE — SPÍŠE ANO — ANO
- nebo NIKDY — ZŘÍDKA — OBČAS — ČASTO — VELMI ČASTO
(V míře výrazně vyšší než “běžný člověk”:)
- Vyznačuji se velkou zvědavostí
- Jsem schopen/na se svou myslí v jeden okamžik věnovat více tématům
- Rychle a rád/a se učím a co se naučím, dlouho udržím ve své paměti a používám
- Mám tendenci být velmi nezávislý/á
- Zažívám pocity odcizení od druhých lidí, izolovanosti, nepochopení
- V práci mám tendenci být méně než ostatní motivován/a odměnami, chválou nebo bonusy, a více prací samou, jejím zvládnutím a výsledky
- Někdy vznáším v nevhodný čas nepříjemné dotazy a neomaleně poukazuji na to, co je pravda.
- Rád/a promýšlím a vylepšuji nápady ostatních
- Ve své zkušenosti mám velmi širokou škálu emocí, širší než mnoho lidí v mém okolí.
- Dokážu se na problém dívat z mnoha stran takřka v každé záležitosti
- Čestnost, integrita a etika jednání jsou pro mě velmi důležité
- Dokážu druhým pomoci v pochopení jich samotných
- Hledám a snažím se nalézt vyčerpávající řešení a konečné pravdy
- Jsem vyrušován/a i drobnými změnami nebo podněty ve svém okolí (vůně, změny osvětlení, nepříjemné oblečení, iritující štítek na límci svetru apod.)
- Silně vnitřně soucítím s jinými lidmi
- Motivuje mě více než ostatní lidi, když můžu přijít na řešení, vyzkoušet něco nového, analyzovat a pochopit nejasnou situaci
- Ve svém prožívání znám silné a extrémní polarity
- Ostatní mě považují za člověka s velmi silným (a někdy zvláštním či necitlivým) smyslem pro humor
- Zajímám se o velké množství různých odlišných oblastí a témat, v mnoha z nich mám dobré znalosti
- Pro sebe i pro ostatní kladu velmi vysoké až perfekcionistické standardy.
- Jsem sám/sama sobě tím nejvýraznějším kritikem.
- V práci i osobním životě se rád/a uchyluji k různým systémům, pravidlům, teoriím nebo pořádku.
- Ostatní mě považují za silně sebe-motivovanou osobnost
- Mívám problémy motivovat se do činností, které jsou rutinní a neobsahují aspekt učení se něčemu novému, nejsou zajímavé nebo nové
- Domnívám se, že jsem v mnoha oblastech citlivější než mé okolí
- Vyhledávám nějakou formu umění nebo kreativity, a to daleko více než většina běžných lidí
- Jsem okolím považován/a za spíše nekonformní typ nebo typ vymykající se průměru
- Zachoval/a jsem si velmi silný “dětský” smysl pro krásu a údiv nad světem
- Mé okolí mě považuje za velmi inteligentní osobu.
- Zajímají mě obecné pravdy a existenciální témata
- Hluboce mě irituje nespravedlnost, zneužívání, korupce a lidské utrpení
- Dokážu pracovat a vydržet v zajímavých aktivitách takřka do naprostého vyčerpání (a někdy tak i činím)
- Vstupuji do sporů a diskuzí s nadřízeným/autoritou a poukazuji na chyby, nevýhody nebo lepší řešení
- Někteří lidé se o mně domnívají, že jsem příliš extrémní
- Vždy mě zajímal problém sociální spravedlnosti, sociální podpory a sociálních pravidel ve společnosti
- Velmi si cením a obhajuji lidskou odlišnost, originalitu, rozdíly
- Mám velmi silnou potřebu něco hodnotného vytvářet
- Mám sklon ke vstupu do riskantních a stále nových situací
- Mám zkušenost se společností/kolektivem, v níž jsem byl/a považován/a za přirozenou autoritu nebo přirozeného vůdce (aniž by mě někdo do této funkce jmenoval)
(volně upravil Dalibor Špok podle knihy Jacobsenové: Gifted Adult)
Objektivní diagnostiku nadání nenabízím
Na závěr tohoto textu chci upozornit, že se objektivní diagnostikou nadání nezabývám. Není to pro mě podstatné, protože poradensky pomáhám všem – zabývám se jak poradenstvím nadaným dospělým, tak lidem na hranici nadání i lidem intelektově zcela “normálním”, přicházejícím s jinými tématy.
Domnívám se, že k orientačnímu a dostatečnému sebeposouzení nadání postačuje dospělému člověku relevantní popis nadání, který můžete najít v tomto článku, ve výše uvedeném dotazníku či podrobněji v této literatuře).
Pokud má kdokoli zájem, může si nechat (u psychologa, který tuto službu nabízí, já jím nejsem) expertně provést inteligenční test – tedy nikoli IQ testy “z internetu”, jejichž výsledky bývají zavádějící.
Domnívám se ale, že naprostá většina z dospělých lidí už někdy (či mnohokrát) podobným hodnocením už někde prošla a i z obecných studijních i pracovních výsledků a celoživotní zkušenosti ví, kde se na spektru inteligence zhruba nachází, obzvláště, pokud stojí ve výrazném extrému. Tedy uvedenou diagnostiku inteligence pro běžný seberozvoj a směřování života většinou nepovažuji za zásadní ani potřebnou.