Sebeposuzovací dotazník – (intelektové) nadání u dospělých

💁‍♂️ Zde najdete jednoduchou posuzovací škálu, která vám umožní prozkoumat, zda vy nebo vaší blízcí patří do skupiny tzv. intelektově nadaných dospělých ↓

Úvod k dotazníku

Nadání u dospělé osoby lze posuzovat za pomocí výkonových (inteligenčních) testů a sebeposuzovacích škál (či dotazníků). 

(Přečtěte si prosím, o jakém specifickém vymezení nadání zde hovoříme, nemáme zde na mysli běžné pojetí nadání/talentu jako hudební, sportovní vlohy apod. Někdy se o tomto typu nadání hovoří jako o intelektovém nadání.)

Vztah mezi inteligencí, vysoce citlivou osobností a intelektovým nadáním

Diagnosticky platí, že:

Intelektové nadání = vysoká inteligence + další vlastnosti nadaných dospělých

Neboli: Vysoká inteligence je diagnostickým předpokladem pro určení intelektového nadání, ale není pro něj dostačující. Existují vysoce inteligentní osoby, které nemají níže uvedené vlastnosti a nespadající tak do kategorie “intelektově nadaných dospělých”. (Zde se ukazuje nešikovnost pojmu, protože to neznamená, že by neměly významný potenciál, ale jen že nemají některé další ne-intelektové vlastnosti, které ztotožňujeme v psychologii s nepříliš vhodným pojmem “nadané osoby”).

Je také možné, že existuje skupina lidí, na kterou sedí mnoho vlastností takto vymezeného nadání, ale která neskóruje v inteligenci na nejvyšších příčkách. Jedná se pak možná o skupinu blízkou kategorii tzv. vysoce citlivých jedinců (highly-sensitive person, HSP). (Hovoříme opět o specifickém termínu, nikoli o tom, že ostatní lidé nejsou v nějaké oblasti velmi citliví).

Je možné, že intelektově nadaný dospělý je vlastně vysoce citlivý jedinec (HSP), který je zároveň vysoce inteligentní. Intelektové nadání by tak bylo jakýmsi průnikem dvou vlastností – vysoké inteligence a vysoké citlivosti.

Je ale také možné, že vlastnosti intelektového nadání a vysoce citlivé osoby nejsou totožné, pouze se dosti překrývají, a že jejich (mozková) podstata bude jiná. Zatím nevíme a pro praktické účely dobrého života to není ani podstatné. Další bádání nechme vědcům a teoretikům.

Diagnostika nadání

Pokud má někdo zájem objektivněji určit, zda spadá do kategorie nadaných dospělých, musel by – z výše uvedených důvodů – diagnosticky absolvovat jak test inteligence, tak posouzení nadání.

Inteligenční testy jsou pro případné zájemce poměrně dobře dostupné (skoro každý poradenský nebo klinický psycholog vám umožní jejich vyplnění a podá vám zpětnou vazbu).

Sebeposuzovací škály v češtině však chybí, proto zde jednu uveřejňuji.

Úvod k sebeposuzovací škále intelektového nadání.

Jedná se pouze o orientační pomůcku, která nemůže sloužit (jako jediná) k jednoznačné diagnostice nadání. Lze ji využít k obecnému průzkumu nadání vlastního či druhých osob nebo jako zdroj otázek a témat pro takový průzkum.

  1. Uvedený dotazník nemá stanovené normy. Není tedy stanoveno, při kolika kladných odpovědích již hodnocená osoba spadá do kategorie nadaných osob. Čím více kladných odpovědí “spíše ano-ano” nebo odpovědí typu “často-velmi často”, tím výrazněji se rys nadání projevuje. Při více než polovině či dvou třetinách výrazně kladných odpovědí se o nadání jedná dost pravděpodobně.
  2. Protože mnohé výpovědi odkazují na poměrně běžné vlastnosti nebo vlastnosti sociálně žádoucí (a v dotazníku chybí naopak vyvážené množství sociální méně žádoucích kategorií), odpověď by měla vyjadřovat, zda se jedná o extrémně silný nebo daleko výraznější projev než u většiny populace, nikoli, zda danou vlastnost “občas máme”. Obecně popisovanou vlastnost či nějakou její míru má většinou každý.

Obojí je důvod, proč se nejedná o vědecký, diagnosticky použitelný dotazník, ale o orientační pomůcku, vhodnou např. k dialogu s poradcem, objevnému rozhovoru s přítelem či k introspekci. Bohužel na lépe zkonstruovaný dotazník jsem nenarazil (a mým primárním zájmem není psychodiagnostika). Protože mě klienti žádali o podobný soupis, převedl jsem alespoň tuto verzi.

Více informací k intelektovému nadání najdete zde.

Dotazník (intelektového) nadání

Jednotlivé výpovědi lze posuzovat např. na škále

  • NE — SPÍŠE NE — SPÍŠE ANO — ANO
  • nebo NIKDY — ZŘÍDKA — OBČAS — ČASTO — VELMI ČASTO

(V míře výrazně vyšší než “běžný člověk”:)

  • Vyznačuji se velkou zvědavostí
  • Jsem schopen/na se svou myslí v jeden okamžik věnovat více tématům
  • Rychle a rád/a se učím a co se naučím, dlouho udržím ve své paměti a používám
  • Mám tendenci být velmi nezávislý/á
  • Zažívám pocity odcizení od druhých lidí, izolovanosti, nepochopení
  • V práci mám tendenci být méně než ostatní motivován/a odměnami, chválou nebo bonusy, a více prací samou, jejím zvládnutím a výsledky
  • Někdy vznáším v nevhodný čas nepříjemné dotazy a neomaleně poukazuji na to, co je pravda.
  • Rád/a promýšlím a vylepšuji nápady ostatních
  • Ve své zkušenosti mám velmi širokou škálu emocí, širší než mnoho lidí v mém okolí.
  • Dokážu se na problém dívat z mnoha stran takřka v každé záležitosti
  • Čestnost, integrita a etika jednání jsou pro mě velmi důležité
  • Dokážu druhým pomoci v pochopení jich samotných
  • Hledám a snažím se nalézt vyčerpávající řešení a konečné pravdy
  • Jsem vyrušován/a i drobnými změnami nebo podněty ve svém okolí (vůně, změny osvětlení, nepříjemné oblečení, iritující štítek na límci svetru apod.)
  • Silně vnitřně soucítím s jinými lidmi
  • Motivuje mě více než ostatní lidi, když můžu přijít na řešení, vyzkoušet něco nového, analyzovat a pochopit nejasnou situaci
  • Ve svém prožívání znám silné a extrémní polarity
  • Ostatní mě považují za člověka s velmi silným (a někdy zvláštním či necitlivým) smyslem pro humor
  • Zajímám se o velké množství různých odlišných oblastí a témat, v mnoha z nich mám dobré znalosti
  • Pro sebe i pro ostatní kladu velmi vysoké až perfekcionistické standardy.
  • Jsem sám/sama sobě tím nejvýraznějším kritikem.
  • V práci i osobním životě se rád/a uchyluji k různým systémům, pravidlům, teoriím nebo pořádku.
  • Ostatní mě považují za silně sebe-motivovanou osobnost
  • Mívám problémy motivovat se do činností, které jsou rutinní a neobsahují aspekt učení se něčemu novému, nejsou zajímavé nebo nové
  • Domnívám se, že jsem v mnoha oblastech citlivější než mé okolí
  • Vyhledávám nějakou formu umění nebo kreativity, a to daleko více než většina běžných lidí
  • Jsem okolím považován/a za spíše nekonformní typ nebo typ vymykající se průměru
  • Zachoval/a jsem si velmi silný “dětský” smysl pro krásu a údiv nad světem
  • Mé okolí mě považuje za velmi inteligentní osobu.
  • Zajímají mě obecné pravdy a existenciální témata
  • Hluboce mě irituje nespravedlnost, zneužívání, korupce a lidské utrpení
  • Dokážu pracovat a vydržet v zajímavých aktivitách takřka do naprostého vyčerpání (a někdy tak i činím)
  • Vstupuji do sporů a diskuzí s nadřízeným/autoritou a poukazuji na chyby, nevýhody nebo lepší řešení
  • Někteří lidé se o mně domnívají, že jsem příliš extrémní
  • Vždy mě zajímal problém sociální spravedlnosti, sociální podpory a sociálních pravidel ve společnosti
  • Velmi si cením a obhajuji lidskou odlišnost, originalitu, rozdíly
  • Mám velmi silnou potřebu něco hodnotného vytvářet
  • Mám sklon ke vstupu do riskantních a stále nových situací
  • Mám zkušenost se společností/kolektivem, v níž jsem byl/a považován/a za přirozenou autoritu nebo přirozeného vůdce (aniž by mě někdo do této funkce jmenoval)

(volně upravil Dalibor Špok podle knihy Jacobsenové: Gifted Adult)

Objektivní diagnostiku nadání nenabízím

Na závěr tohoto textu chci upozornit, že se objektivní diagnostikou nadání nezabývám. Není to pro mě podstatné, protože poradensky pomáhám všem – zabývám se jak poradenstvím nadaným dospělým, tak lidem na hranici nadání i lidem intelektově zcela “normálním”, přicházejícím s jinými tématy.

Domnívám se, že k orientačnímu a dostatečnému sebeposouzení nadání postačuje dospělému člověku relevantní popis nadání, který můžete najít v tomto článku, ve výše uvedeném dotazníku či podrobněji v této literatuře).

Pokud má kdokoli zájem, může si nechat (u psychologa, který tuto službu nabízí, já jím nejsem) expertně provést inteligenční test – tedy nikoli IQ testy “z internetu”, jejichž výsledky bývají zavádějící.

Domnívám se ale, že naprostá většina z dospělých lidí už někdy (či mnohokrát) podobným hodnocením už někde prošla a i z obecných studijních i pracovních výsledků a celoživotní zkušenosti ví, kde se na spektru inteligence zhruba nachází, obzvláště, pokud stojí ve výrazném extrému. Tedy uvedenou diagnostiku inteligence pro běžný seberozvoj a směřování života většinou nepovažuji za zásadní ani potřebnou.